text a mobilní fotka Řízek
Na začátek slávky v šampaňské polévce se zeleninou. Pak mistrovský kousek šéfkuchaře - plněná křepelka s pyré z máslové dýně a topinamburů. A na závěr kávový řez Opera se zmrzlinou z fazolek tonka a mandarinkovým sirupem. Pro uctívače nakládaného hermelínu a guláše se šesti exotika jak kráva.
Pavel Maurer není žádný Babica, spíš je pro vyznavače dobrého jídla něco jako takový guru (ne guru Jára). V rámci festivalu Grand Restaurant jeho dobrácká tvář s masivními brýlemi vábí neznalé na nevšední kulinářské zážitky. Při této akci si může gurmet-zelenáč vyzkoušet neobvyklé dobroty za rozumných šest kil, což je v těchto podnicích jindy zhruba cena dvou matonek bez bublinek. A zelenáči guruovi věří, a tak v těchto dnech v davech táhnou do navoněných pozlacených jídelen, kam by se normálně báli.
Nechali jsme se tedy zavést do restaurace Essensia pražského hotelu Mandarin Oriental. Do míst, kde občas třeba tajně a drsně jednají politické špičky, jsme se samozřejmě sami báli. A tak jsme vyrazili v šestičlenném ochutnávacím týmu.
Úslužný, ale lidský číšník Tomáš nalévá bublavé prosecco, dostáváme i vlažné navlhčené ručníky, protože periferním viděním navzdory oblekům a dalšímu našemu přestrojení odhalil, že máme ještě za nehty kolomaz od soustruhů.
Prináší šampaňskou polévku se slávkami. "To vypadá jak kočičí zvratky," neovládne se Alžbětina sestra. Maruška zas konzistenci a množství pokrmu přirovnává k flusanci. Ovšem ty necelé dvě lžíce bělavé tekutiny s třemi titěrnými mořskými mlži byly vpravdě lahodné. Pro mě předčasný vrchol večera. A žaludek aspoň pochopil, že se dojí doma. (A záchody? Levandule a kosmetiky až na půdu. Žena tvrdila, že tam dokonce asistují otroci, ale to nebyla pravda. Aspoň na pánech ne.)
Tomáš flirtuje s Maruškou, závidím vám, že ji máte, snaží se to následně žehlit, neúspěšně. Donesl dvě vína, sladké a sladší. A plněnou křepelku. Někdo hladový zřejmě před námi snědl většinu jídla a nechal nám na talířích jen stopy po dýňovém pyré, flek po kaši z indiánských brambor a mírně ohlodanou kůstku křepelky. Můj dojem lehce rozpačitý, žena naopak okázale nadšena náplní se stopami po smržích. Třeba doufala, že Tomík donese nášup.
Místo toho nabídl dezert, kterého bylo překvapivě nejvíc. Fazolová zmrzlina také navzdory předpokladům nebyla hnusná, ale právě naopak sladká a dobrá. A byla u ní žlutá kostička, která se třásla. Prý vyrobená z nějakého sladkého vína, povídal číšník.
Nechali jsme na stole dýško v hodnotě tří běžných obědů a rozloučili jsme se Na shledanou, i když patřičnější bylo asi Na dlouho sbohem, pane Tomáši, a Marušce nevolejte. Škoda, že je jídlo až tak pomíjivé, rozjímal jsem prohlížeje si jídelní lístek závodní kantýny, jemuž dnes vévodí hrachová kaše. Celkově degustace určitě potěšila a nezklamala, určitě i dalším zelenáčům doporučuji, ať se guruem Maurerem nechají svést k nějaké takové akci.
.JPG)
