text Petr Slipouš, fotky Řízek
Jak název napovídá, jednalo se o moji třetí účast na koncertu Hm... Tentokrát to ale byla trošku last minute, protože se mi ozval Venál (děkuji ti, Václave!), že mu jaksi přebývají lístky a že prej jestli půjdu večer na koncert. Takovou příležitost jsem si nemohl nechat ujít, a tak jsme s Domčou vyrazili do Divadla Na prádle, kde nám Lukáš s Maruškou předali lístky. 
Netradičně jsme si vybrali místo na pravé straně balkonu, kam později dorazili i Ála s Tomášem a (časově) opožděný Vašek s Hankou. Jak se ukázalo později, volba místa byla skvělá, protože jsme měli perfektní výhled na celé divadélko a nemuseli jsme stát. Kapela koncert pojala jako předvánoční oslavu svého otcovství, takže se v repertoáru objevily nové dětské písně z připravovaného CD. Samozřejmě zazněly i známé hity jako Píseň o přátelství, Můj příběh nebo třeba Známka punku.
Atmosféra neustále houstla a i přes to, že se do divadélka vešlo pouze několik desítek posluchačů, byla kapela po každé písni odměněna bouřlivým potleskem jako v Lucerně.Skupina Hm... není příliš známá, a tak se na jejích koncertech schází poměrně stálá sorta lidí, kteří vědí, že se s nimi budou vždy dobře bavit. Texty mají hezké a vtipné, ty převzaté z básní umí skvěle zhudebnit. Celý koncert je vždy naplněný nenuceným humorem od srdce.
I já jsem se skvěle bavil, představení nemělo jediné hluché místo. Domů jsem odcházel odpočinutý, s pěkným kulturním zážitkem a vidinou dalšího koncertu. Takže pokud jste ještě někdo nezažil Hm... naživo, určitě neváhejte, protože live znějí mnohem lépe než na stáhnuté desce. Všechny zdraví Petr
