SBOHEM, SLAVNÁ SÉRIE!

Přišli jsme o neporazitelnost: Power WCC - FC Forejt 2:0
text Řízek, fotky Marťas

Dešťové kapky skrápěly skloněné hlavy něšťastných borců, kteří s hanbou opouštěli kolbiště. Výběr hvězd, který dosud neokusil palčivou pachuť porážky, poprvé padl, tak jako mistři světa podlehli provinčnímu Portugalsku.

Zmar. Vlastovo bodlo končí na tyči.

Za vlasy přitažené příměry táhnou. Ale nedosti na tom - třebaže jsme papírově museli být favority, na krásné umělce na Opatově na nás mohly body čekat jen náhodou. Fotbalovými kvalitami i organizací hry byli totiž hráči Power WCC chvílemi o několik lig jinde. S míčem u nohy se u nás bohužel narodil maximálně Jirka, jenže na té noze měl křečové žíly, kvůli kterým teď nehraje. Chyběl i zraněný Marťas.

Červení jakože reprezentanti tak z našeho týmu udělali partu smutných vodníků. Nicméně chybělo málo a mohli jsme napsat další díl letos úspěšného seriálu "dáme náhodný gól z ničeho a pak to nějak ubráníme." To když na půlce hřiště Vlastík nepřemýšlel a bodlem zamířil přesně k tyči - bohužel až moc.

Konstrukce zazvonila ještě jednou, tentokrát pálil druhý z dua starých pušek Péťa. A jinak? Šance měli jen červení a zaplaťpánbůh trefovali jen brankáře. Takže s velkou dávkou štěstí jsme urvali poločasovou remízu 0:0 - což je samozřejmě jen kosmetická útěcha.

Kudy to mohlo projít...?

V druhém poločase se nám totiž zcela nesmyslně odporoučela obvykle soustředěná obrana. Z ojedinělých selhání se stával trvalý chaos, hrálo se nahoru dolů, jenže našemu sporadickému nahoru chyběly šance.

To na druhé straně to konečně vyšlo někdy kolem čtyřicáté minuty, fotbalisté nám dovezli míč až do prázdné branky, proti tomu se nedalo říct ani popel. Vaz nám o několik minut později zlomil trapný gól, kdy mě obránci opět nechali vyniknout tváří v záda osamocenému útočníkovi. Ten však kolmou přihrávku vůbec netrefil, jen mou nohu. Já taky ne, takže se míč posměšně doplazil za čáru bůhvíkudy. Pokud jeho dráhu někdo pochopil a chce nám to vysvětlit, ať to třeba napíše do diskuse.

Zpěv hymny před zápasem.

A nadějím byl konec, protože to bychom ty náhodné góly museli dát nejméně dva. A jelikož nám nevycházelo vůbec nic, ani dlouhé nákopy, dopadlo to zle. "Musíme se na ten následující zápas líp připravit a eventuálně se přizpůsobit hře soupeře," zamyslel se kapitán FC Forejt Václav, podle kterého bychom mohli vyrukovat například s jedním zataženým útočníkem, nebo s něčím dočista jiným. Případní skauti z řad našeho budoucího soupeře jsou teď bezesporu naprosto zmatení a nevědí, co čekat.

Oproti tomu, jiní porážku a týmovou náladu ne úplně vystřiženou z Rychlých šípů vstřebávali těžko. "Pokud si budeme nadávat a shazovat své výkony, tak to vůbec nemusíme hrát," rozhořčil se Vlastík. Toho se musím zastat, spolu s Péťou zahráli slušně, nic moc nezkazil ani debutující Alex. Matný a pomalý byl Zdeněk, nic moc nepředvedl ani kapitán. Tradičně zahrál výborně stoper Štěpán.

Tak jako tak, následující zápas, který odehrajeme tuto neděli od 20:45 opět na Opatově na Mikulově, se bez nadsázky dá označit za utkání o postup do kjaje. Takže apelujeme na naše fanoušky: to, co můžete vidět každé pondělí v televizi jako Okresní přebor, nabízíme my každou neděli v reálu i bez reklam. Přijďte.