středa 10. listopadu 2010

AFÉRA S BRUMÍKEM

Inťoši na výletě
text a fotky Řízek

Na víkendové výlety s turistickým oddílem patrně nikdo z nás nejezdí s tím, že by se tam něco extra nového dozvěděl. Několikahodinové hegeliánské rozpravy ani diskuse o čerstvých knižních novinkách nebývají zvykem, to spíš to nasávání - třeba vjemů z podzimní přírody a magického šustění listí pod vibramovou podrážkou. Nicméně, občas mí kamarádi i překvapí.

Na podzimkách jsme se takhle v neděli ráno docela pěkně přeli o unijní dotační politiku. Na to, že debata následovala po nedlouhém spánku, to bylo, myslím, velmi zdařilé. Panelu u hranatého stolu se během mazání snídaně zúčastnili dva zarytí eurooptimisté a eurosnílci, jeden levicový euroodmítač a eurodemagog a jeden povrchně vzdělaný mediální euroskeptik.

Díky dotacím jsme měli prima snídani.
Dokonce jsme probrali klady a zápory společné zemědělské politiky. "No né, ty si děláš srrandu, ale voni ti zemědělcí fakt nemaj ani na chleba," vykřikoval brunátný diskutér. "V tom si s tebou, jestli mi to nebudeš mít za zlé, dovolím nesouhlasit. Agricultural politics je trend, který naznačuje správnou cestu, jíž by se v budoucnosti Unie mohla společnými silami ubírat," distingovaně oponoval jiný diskutér. Než nám došly chleby a argumenty, ohřál se čaj a vychladly rozjitřené emoce.

Zůstaňme u pečiva. Při dlouhé cestě z hradu Houska jsme rovněž namáhali hlavičky. V podobném složení, jen na post Bobíka nastoupil Péťa. Utkali jsme se ve virtuálním slovním fotbalu.

Virtuálním proto, že hledané slovo je neveřejné a nesmí se za žádnou cenu vyzradit. Existuje jen v nápovědách. Klíčové je samosebou udržet nit, tedy tušit, na který výraz se snaží příjít hráč před vámi. Když se to nezdaří, tak se pak Vlasta třeba domnívá, že má hádat "orgasmus", když hledaný výraz byl přece "onanie". A to je sakra rozdíl. Nejenže dostal góla, ale navíc celý zčervenal.

Zatímco o chvost tabulky se v líté bitvě na cestě mezi Rájem a Mšenem přeli Péťa s Vlastou, v čele to bylo dlouho tělo na tělo mezi mnou a Maruškou. Zakolísal jsem poprvé až na Blekotovi - vždycky jsem byl arabeloodmítač, takže to mě ani neurazilo.

Slovní fotbal Vlastovi jde tak jako reálný.
Vrchol byla ale aféra s takzvaným mléčným výrobkem. "Je to mléčný výrobek a hodně se to jako reklamuje," napovídal jeden ze slabších hráčů. Byl jsem si jist, že to má začít na "br" - a na jakoukoli reklamu na bryndzu jsem si opravdu nemohl vzpomenout, a tak jsem kapituloval podruhé. Nicméně všichni moji spoluhráči věděli. Byl to totiž Brumík.

Brumík? Takový ten sladký paskvil s ksichtem medvídka? Tohle že je z mlíka? Vždyť i Brumík sám na svých webovkách uvádí jako mléčné výrobky sklenici s mlékem, jogurtový nápoj, kousek sýra, tavený sýr, ovocný jogurt, sýrovou pomazánku, tvaroh a podmáslí - ale sebe ne! Sebe chutný méďa totiž považuje za cereální výrobek. A to je sakra rozdíl.

Cereální = ze zrní. Ne z mlíka.

Cekal jsem, že mě aspoň podrží ostatní turisté. Jenže chyba lávky. "No to je mléčnej výrobek, stejně jako čokoláda," dostalo mě do kolen.

Zkrátka a dobře, diskutovat se s nimi dá, ale když jdou do krámu, hledají mléko a jogurty mezi fidorkami a čokoládami a naopak. Takoví jsou mí kamarádi.

A já zase neumím prohrávat.