STOPÁČ NACH BERLIN

Mašíny jsme nepotkali
text Venál, mobilní foto Kajetán

Zdarec Kájo, slyšíme se? Jo, vem prosím tě ještě ten německo-českej slovník, ať to vypadá, že aspoň lehce umíme německy.

Tak to byl začátek naší cesty do Berlína. Naneštěstí ho nevzal, a tak to zůstalo na mě. Česko-německý slovníček (cca dvacetistránkový slovníček k učebnici) Německy s úsměvem to jistil.

Po nezbytných zastávkách v potravinách u Hurdálků jsme nabrali směr Praha, konkrétně exit na Chomutov. Za krátkou chvíli, kdy na nás lidi troubili a ukazovali, ba co více, smáli se nám, jsme pochopili, že taková legrace to stopování asi nebude. Naštěstí po dvou hodinách nám zastavil jeden týpek z Chomutova . Tak jak pak dlouho tady stojíte? Asi tak dvě hoďky, opověděl jsem mu a už to začalo, co posloucháš za hudbu a neznáš náhodou tyhle lidi z Chomutova? Zkrátka jsem byl ve svém živlu.

Poté, co nás vyhodil na exitu na Chemnitz, jsme s Kajetánem zvolili jinou politiku stopování a hned po pěti minutách se osvědčila. Zastavila nám taková rodinka přímo z Chemnitzu a my se těšili na další cestu. Z Chemnitzu jsme nabrali dráhu na Drážďany a z Drážďan to už byla brnkačka.

Berlin byl tu. Pohodový Ďrážďaňák nás nechal u brutálně ukrutně mega vobrovskýho areálu bývalého letiště Templhoff.

Naše první kroky směřovaly k zastávce busu, jelikož jsme předpokládali, že tam bude plánek a nemýlili jsme se, skutečně tam byl.

Po krátkém rozkouknutí se jsme se odebrali spát do nedalekého parku, kde jsme to zakufrovali. Ranní probuzení bylo opravdu velice zajímavé, obzvláště buzení lišky, jež se v parku vyskytla. Zkrátka někdo chodí s liškami spát a my s nimi vstáváme.

Na centrum! zvolal jsem a my se skutečně odebrali nikolivěk po stopách bratří Mašínů, jak to navrhoval Kajetán, ale po naší vlastní ose. Procházeli jsme Berlínem a vstřebávali jsme krásy tohoto opravdu zeleného města, když tu najednou jsem ji spatřil. Berlíňandu ve věku cca mezi padesáti a šedesáti lety. S Kájou jsme na sebe mrkli a říkáme si, ta byla jasná. Ta hrála v péčku. Po tomto uvědomění jsme se rozhlíželi nejen po krásách města, ale i po slečnách a paních a nestačili jsme se divit. V průměru jsme označili tak každou třetí jako když už ne herečku do německého porna, tak jako adeptku rozhodně.

Procházka Berlínem byla opravdu náročná, viděli jsme snad vše, co jen stojí za to v Berlíně vidět. Počínaje Alexander Platzem až po rozbombardovaný kostel, Brandenburskou bránu, Checkpoint Charlie, Reichstag, galerie, muzeum, zoo, metro… Vůbec jízda metrem je v Berlíně docela specifická, ale to vám budu raději vyprávět osobně.

Made by Vencán 313 reg. ochr. znam. Kos OŘ