LÉTO A VĚŽ

A kulhavá obíhačka
text a fotky Řízek

K létu patří večírky a v létě patří klubovna vedoucím - děti mají přece prázdniny; místo morseovky se válejí v Bibione a opalují si bříška nebo sedí doma před počítačem, místo aby hrály krabí fotbal či poznávaly topografické značky. Proto je potřeba klubovnu občas pohlídat i přes noc, kdyby tam třeba chtěl přespat nějaký vandrák nebo něco podobného. A proto jsou tu ty večírky.

Jedna taková sešlost proběhla už před nějakým časem a nad jiné vyčnívala například počtem mrzáků. Měl jsem totiž zrovna svou pravidelnou letní sádru, rovněž Franta neměl ve své šroubované noze zatím přílišnou oporu, ale přesto jsme se rozhodli strávit večer aktivně. Hráli jsme spolu s nezmrzačenými obíhačku na jedné noze a s levačkou ohnutou do pravého úhlu - to proto, abychom srovnali handicapy.

Když už ženy nemohly a já jsem vyhrál, přesunuli jsme se ke stavbě křehké dřevěné věže a k hraní šipek vzduch-země. Klasické šipky vzduch-vzduch nám šly pak možná ještě o něco lépe.

A i venku bylo příjemně. Byla vlahá noc v první polovině srpna. Na verandě se dá koukat na měsíc za mraky, co vypadaly jako nepovedená omeleta, poslouchat šelestění stromů nebo pozorovat zajíce, jak se nebojácně postavil doprostřed antuky a machruje tady na nás. A člověk se ani nenadál a už je zase skoro ráno.