Úvaha a polygon
text a foto: Řízek
Jak doléhá finanční krize na naděje české žurnalistiky? Nevím jak na ostatní, ale na mě občas jo. A doléhá těsně a ztěžka, nenechá mě ani nadechnout. Třeba když se zrovna dusím kuřecími párky Albert za 12,90. Prý jsou výborné s křenem. Možná ano, ale k večeři ani k jakékoli konzumaci se nehodí, přestože se v každé nožičce tísní celých 54 procent kuřecího masa. Strojově odděleného, pochopitelně. Se zbývajícími (...) osmi procenty kuřecích kůží bych snad radši na trh nešel, když dovolíš.
Když jsem se večer vrátil po bezmála dvou dnech domů, přivítal mě Pepan nečekaně vřele. Přeskočil nářadí i haraburdí, vynořil se zpoza skříně, přeběhl přesně napříč předsíní a za hlasitého předení o mne otřel převážně jiskřivou a hřejivou svou srst a přihlásil se o večeři. (To byl v podstatě jen testovací polygon pro čtenáře a moderátory s rotacismem bohemikem, ovšem efekt to má jen při hlasité četbě, víš co).
Euroshopper žrádlo pro kočky za 10,90 sice nejprve přehlédl s despektem, ale vida, že si nemůže moc vybírat, pustil se do něj. Jak jeho tlama klesala ke dnu misky, možná na něj padala i nostalgie. Taky jsme se kdysi měli – když on pojídal značkové krmivo od hodné paní z malého krámku a já kaviár. Copak asi dělá, ta hodná paní z malého krámku? A copak jí? Copak jí schází?
Pojďme skončit vesele! Sedněme si do křesla (předstírejme, že nějaké máme), otevřme si víno (a věřme, že vývrtkou, ne nůžkami) a další konzervu, cinkněme si na zdraví. A až kocour vytvoří euroshoppří hromádku na dlaždičky a já ji s nadáváním uklidím a on si mě zase jakoby pokusí usmířit, půjdeme spát.
Dobrou noc.
Žádné komentáře:
Okomentovat