BLOUDĚNÍ

Bude opožděn
text a foto potápěčským telefonem: Řízek

Tématem mého nedělního zamyšlení měl být zase po čase pohyb. V košatých větách bych tu ve třech čtyřech odstavcích nahodil něco obecných plků. Pomocí různých více či méně skrytých oslích můstků bych to pak narouboval na jednu nebo dvě archivní fotky, které se mi dosud nikam nepodařilo vecpat. Mělo to být takové slohové cvičení na dobrou noc.

Jenže to jsem ještě nevěděl, že strávím na cestě z redakce domů o čtyřicet pět minut více času, než je dobrým zvykem, že mě to naštve a rozladí. Českým drahám tentokrát slouží ke cti, že se své zákazníky nesnažily chlácholit plíživými legráckami typu „ZPOŽDĚNÍ 5 MINUT“, ale že rovnou vypálily čtvrt hodku. A výmluvu, že je na vině technická závada vlaku. To je u vozového parku naší trati tvořeného vesměs moderními jednotkami 451 něžně přezdívanými Žabí tlama, jejichž stáří se většinou teprve blíží padesátce, s podivem.

A tak jsem vyrazil na toulky po zmodernizovaném nádraží. Potěšilo mě, že i navzdory novému make-upu na některých místech zůstal původní ksicht zachován – třeba koupaliště pro holuby, které jsem před (a teď už to mohu říci naplno) lety fotil, zůstalo na svém místě, jen do něj umístili kuželku s nápisem KLUZKÉ.

V podchodech na stěnách visí plakáty, taky jsem si připadal trochu ztracený. A tak jsem se raději vrátil nahoru pod nebeskou a o něco níže nádražní klenbu, předpokládaná doba zpoždění se přeci může změnit. Moderní diody (jaký pokrok proti primitivním otáčecím číslíčkům!) mezitím přidaly další čtvrthodinku.

Pak chvíli nebylo jasné, jestli pojede ten, který tu už stojí, nebo ten, který tu ještě není. Dopravce vše vyřešil šalamounsky – ten, který čekal, se stal tím nezvěstným, zatímco ten původní nezvěstný byl odepsán, což je pro život ostatně příznačné.

Přijel jsem tedy domů až těsně po jedenácté, a to je mrzuté z toho důvodu, že jsem nestihl v Žábě koupit toaleťák. V této situaci mi zpožděnka příliš nepomůže, pokud tedy s novým jízdním řádem nezměnili formát, či aspoň gramáž papíru. V případě potřeby, a to tentokrát doslova, bude muset pomoci klasik.

K dovršení všech nesnází jsem cestou do postele nemohl sundat botu, protože se mi sama hrozně zamotala tkanička. Ještě, že to víte.