úterý 27. ledna 2009

OSTUDA V NEPŘÍMÉM PŘENOSU


Po posvícení
text a foto: Řízek

18:55 Vítám vás u prvního bowlingového offline přenosu na světě. Jsme ve Štěrboholích, právě jsem dálkou zamknul auto, které vesele zablikalo. Za pět minut začneme. Jedná se o amatérský turnaj dvojic, kterého se účastní místní společenská smetánka a my. Prostě něco jako mistrovství světa.
18:56 Zajímavý moment: Vlastova taška, kterou jsem mu coby slouha odnesl z auta, je těžká jak prase.
18:57 Vlasta dopíjí kávičku.
18:58 Jdeme na to, začíná náš boj o co nejlepší umístění ve čtvrtfinále, a tím o co nejsnazšího soupeře. Vybrali jsme si dráhu číslo jedna.
18:59 Začínáme koulet na dráze číslo dvě. Jednička je jen pro smetánku.
19:00 Tak ne, je rozbitá.
19:01 Základní sestava: V hnědém tričku Řízek, v ušmudlaných hadrech Vlastík.
19:10 Dohráli jsme první rundu. Já mám 175, Vlasta 149. To celkem jde.
19:11 Začínáme rundu druhou.
19:12 Zajímavý moment: Vlasta poslal prvním hodem svou výstřední kouli rovnou do žlábku. Blbě se tomu směje.
19:13 Zajímavý moment: I druhý kolegův hod končí v kanále. Reakce zakladatele týmu je totožná. Po prvním framu má na kontě pěkných 0 bodů.
19:30 Druhá hra moc jásotu nevyvolala. Já mám 150, Vlastík nahrál zajímavých 98.
19:31 Přemýšlím, že bych do výsledkové listiny před spoluhráčovo „skóre“ připsal nějakou číslici, aby to vypadalo líp.
19:32 Jsem Mirek Dušín, ponechávám nás ostudě.
19:40 Poslední kvalifikační hra je proměnlivá. Střídáme striky se splity a nadávky s vítěznými gesty.
19:43 Zajímavý moment: Hodil jsem šestku, ale počítač nám fandí, takže mi napsal desítku. Tentokrát jsem byl Štětináč a tvářil jsem se, že to byl pěknej strajk.
19:44-47 Zajímavý moment: Vlasta hodil tři úplně stejné splity (parohy, kozy) za sebou. Uznale tleskám.
19:50 Máme to za sebou. Poslední runda nám moc nepomohla, a tak končíme se slaboučkými 877 body. Třeba nás někdo podleze.
20:20 Objednal jsem si pikantní topinku a hrozně pálí.
20:40 Nejzajímavější moment: Našli jsme Ji DNES, či jak se tam příloha skloňuje. Je tam rozhovor s Jágrovou podavačkou puků (jestli se tak u hokejistů říká nabíječce) a několikastránkový (!) návod, jak uspořádat dámskou párty. Je to k nevíře, ale prý jsou k tomu potřeba nějaké ženy a pití. To by mě nenapadlo.
20:55 Začíná náš boj o finále. Nikdo nás nepodlezl, a tak nás čeká těžký a nevyzpytatelný soupeř – manželé Nouzovi. Pořád to hrozně pálí.
21:07 Po polovině první hry ztrácíme asi tak šedesát bodů – soupeřům ty kuželky padají pomalu ještě před tím, než vůbec hodí, my jsme naopak asi myšlenkami jinde. Já asi u topinky, Vlasta zřejmě u nějaké roštěnky. Možná u paní Nouzové.
21:21 Průšvih, prohráli jsme asi o sto bodů. Domluvili jsme se ale na nouzovém plánu: já v odvetě zahraju 250 jako už nulakrát a Vlasta mě podpoří 220.
21:22 Střídání: Místo modré koule beru růžovou a nestydím se za to.
21:35 V polovině odvety to mám rozjeté tak na 220. Soupeři možná trochu znervózněli, ale bohužel i Vlastík. Lehce jsme ukrojili z děsivé ztráty. Opět platí, že naštvanej a neesemeskující hraju nejlépe.
21:50 Je konec, pateticky by řekl komentátor. Nestačilo by mi možná ani 300, takže mi výsledných 189 nemusí tolik vadit. Finále dnes bude bez nás a my naopak bez něj.
22:02 Platím nějak hrozně moc peněz, odvážíme si předposlední místo a v autě začala svítit oranžová nenažraná kontrolka. Offline přenos raději končí.
18:55 -22:02 Není každý den posvícení... a tak. Děkujeme za pozornost.

1 komentář:

  1. Kontrolky v autě, to je u mě takový nekonečný příběh. Jako když si koupíš bazarové auto, pět let staré, ale po dojetí domů se ti rozsvítí kontrolka ABS, tak to přežiješ. Ale když se ti týden po nákupu rozsvítí kontrolka řídicí jednotky na "zánovním autě", to už jsem fakt nelenil, naložil to na panvágl a dojel to frajerovi omlátit o hlavu. A takových příběhů mám spoustu.

    OdpovědětVymazat