Vy všichni, kteří jste kdy podceňovali inteligenci a talent našeho domácího zvířete, byste se mu teď měli omluvit. Hned! Kocour se totiž před několika dny naučil celkem obstojně aportovat. A to málokdo umí.
Má to samozřejmě, jak to tak bývá, několik nepodstatných háčků, ale ty teď nechme stranou. Pravdou bezesporu je, že tímhle boříme zažité konvence (pes chytrej, kočka blbá), a že tedy Pepan je jakýsi kočkopes.
Pepanův aportovací talent zůstal utajen do jednoho nedávného večera, kdy jej zaujala Maruščina vlasová gumička. Fascinovala jej natolik, že s ní začal bojovat, přenášel ji z místa na místo a popostrkoval tlapkami po dlaždičkách ve velkém tempu - přičemž tropil celou řadu srandovních kousků.
Popíjeli jsme dobré víno značky Mazec a střídavě pozorovali v televizi charismatického Bourna a srandovního kocoura, jak se perou s přesilou. Tu mě napadlo, že zvířeti gumičku seberu a hodím do vzdálenosti tří metrů, tedy na opačný konec bytu.
K mému překvapení kocour nejenže odběhl a gumičku suverénně ulovil, ale s kořistí se dokonce vrátil zpět a nenuceně ji pohodil k mým nohám, jako by se vůbec nic divného nedělo a jako by to dělal každý večer, když se u televize nudí a druhá večeře je ještě daleko.
Pokus jsme samozřejmě opakovali a Bourne šel chudák stranou. Zvíře bylo k neutahání a střídavě pohazovalo trofej k mým a k Maruščiným nohám.
Forma mu vydržela i do dalšího dne. Tam se však objevily ty drobné nedostatky, které se však možná časem vypilují - takže ten, kdo nechce přijít o iluze, ať následující dva odstavce přeskočí.
Pepan je totiž dost roztěkaný, takže když zaslechne jakýkoli šramot zvenčí, zapomíná, že je ve výcviku, a ztrácí o kořist zájem. Rovněž z nějakého důvodu občas zahodí gumičku jen tak na půl cesty a jde od toho. Vše se také zatím odehrává jen na ploše bytu, do přírody jsme si ještě netroufli, nemá ji moc rád.
A teď se dostáváme k největšímu háčku a možná i k tajemství celého divu: Pepanovi je nejspíš jedno, kdo a odkud gumičku hází. Pokud cestou neselže, odnese ji pokaždé do těsného okruhu oblíbeného křesla v obýváku, a je mu jedno, že tam nikdo třeba zrovna nesedí.
Na závěr musím bohužel oznámit, že výcvik kocourových agility byl dočasně přerušen, neboť chovanec včera v nestřeženém okamžiku sežvejkal většinu z aportovací gumičky.
Případní ochránci zvířat budiž ujištěni, že podobnou věc nepozřel poprvé (stužka, podprsenka) a že to jeho útrobám a trávení příliš nevadí - zvlášť vzhledem k tomu, že jsem mu kovovou část na poslední chvíli vyrval z tlamičky.
text, fotky a home video Řízek
úterý 9. srpna 2011
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat