pondělí 15. srpna 2011

ŠÉF NA PLECHU

Láska neprochází žaludkem. Ta naše v něm naopak ulpívá a usazuje se v přilehlých oblastech; jak si jinak vysvětlit mé soustavné zakulacování? Vaříme a pečeme rádi - a zdokonalujeme se. Dnes švestkový koláč s jogurtem. Jako od maminky, ale ve skutečnosti od nás.

Zajedeme na chalupu pro domácí švestky. Jsou obrovské, šťavnaté a voňavé. Červivá byla jen jedna, takovou je lepší vyřadit.

Blízkou prodejnu napadli Šmoulové, je to odporné, čumí snad i z mrazicích boxů. (Přirozeně, nemám rád Šmouly!) Koupíme jen dva bílé jogurty a vajíčka, jinak asi všechno máme a padáme pryč ze šmoulí vesničky.

Přísady do těsta odměřujeme v kouzelné plastové nádobce, kterou jsme před časem pořídili na trhu v Uhlířských Janovicích za 19 korun. Jsou na ní totiž rysky, které absolutně neodpovídají realitě - když do ní ušmoulíte (údajně) půllitr mléka, z láhve ubude jen necelá třetina. A to se vyplatí!

To byl jen příklad, mléko vůbec potřebovat nebudeme! Do mísy nalijeme oba nízkotučné bílé jogurty prestižní značky Albert, "odměříme" asi 180 gramů polohrubé mouky (borci prý míchají hrubou a hladkou, ale to mi přišlo trochu zbytečné, hlavně hrubou nemáme), k tomu sto gramů cukru, kypřicí prášek, vanilkovej cukr a dvě vejce. Přidáme pět lžic oleje, klidně i víc (jak říká otec známého televizního kuchaře: Prdel si to přebere).

Na tomto místě by šéf patrně neváhal připomenout, jak je potřeba mít čerstvé a domácí suroviny, ne ty blafy z Alberta. Takže fajnšmekři ať nejprve zasadí švestku a cukrovou řepu, po sklizni umelou mouku a z nadojeného mléka vytvoří bílý jogurt. A ten rozdíl určitě poznají.

My ostatní zapojíme šlehač do zásuvky, nasadíme odpovídající nástavce a šleháme. Pokud máte po ruce otroka, může zatím rozkrájet obří švestky na čtvrtiny. Když ne, tak to musíte udělat sami.

Ještě uděláme drobenku z másla, cukru a mouky; toho másla tam prokrista nedávejte moc, protože pak musíte jako já pořád něco přisypávat, aby se z patlánky ta drobenka skutečně stala.

Přítelkyně Maruška vymaže plech a posype ho bílým práškem, asi moukou. Nalijeme tam těsto, a obezřetně na jeho vrstvu klademe lahodné švestky slupkou dolů. Hmota se poněkud propadá pod tou tíhou. Ale nenechme se zmást, ono to určitě ještě vyskočí.

Zavřeme plech do trouby a pečeme asi na dvě stě, dokud to nezhnědne. Nemá cenu čekat, dokud to nevyskočí, protože to nevyskočí.

Ale až to trochu vystydne, bude to dost dobré. O jogurtovém těstu se nedá rozhodně říct, že by bylo suché, ba naopak, spíš se trochu blemcá. Nakyslé šťavnaté švestky spolu se sladkou drobenkou rozehrají nezapomenutelný duet dvou dočista protikladných živlů, jako onehdá Aťka Janoušková s Landou. Pochutnáte si.

"Je to moc dobré, povedlo se vám to. Ale je znát, že vám s tím pomáhala žena," zasní se při ochutnávce kolega z práce, pan Josef. A má pravdu.

text a fotky Řízek

Žádné komentáře:

Okomentovat