"NA KVADRIATLONU JSEM MĚL VELKEJ HLAD"

Rataje, sobota dopoledne. Po městě pobíhají dvojice s mapami, hledají oranžové kleštičky. V kempu čekají kanoe. Hrdiny pak dovezou po líné řece do Sázavy. Tam atleti usednou na kola a objedou 30 kiláků. A když nevzdají, čeká je ještě běh. Kvadriatlon dvojic. Letos díky Marušce i s naší účastí - ve výsledcích se skvěl tým CS Večerníček Radotín. Náš štáb měl exkluzivní možnost mluvit s jednou z jeho hvězd.

Milane, Milane, Milane, Milane, pojďte k nám. Absolvoval jsi svůj první kvadriatlon v životě. Kdy ti bylo nejhůř?

Nejhorší byl úplnej začátek. Znáš to, jdeš koukat na hokej, kamarádi, panáky, hudba, pak tam začnou promítat Táčmahál a mrtvý krávy a najednou je pět ráno. A když v sedm vstáváš, tak už víš, že to bude dneska těžký.

Připravoval ses? Věděl jsi, do čeho jdeš?

Kromě teoretický přípravy u hokeje jsme v pátek sehráli jedno utkání ve kroketbale, ale jinak jsem se snažil spíš dostat do sebe hodně potřebnejch kalorií.

Závod začínal orienťákem. Jak ses srovnal s tím, že po tobě poprvé někdo chtěl, abys při běhu hledal i nějaké kontroly schované po všech čertech v Ratajích a blízkém okolí?

To se mi moc líbilo. Po kvadriatlonu docela vážně uvažuju o tom, že bych si zkusil samotný orientační běh. Je to hezká disciplína.

Vyzkoušeli sis v sobotu celou řadu dopravních prostředků - fabii narvanou koly, vláček plazící se tunely, vlastní nohy, kánoi, kolo a opět vlastní nohy a narvanou fabii. Který z nich bys napříště rád vynechal?

Asi nikoho nepřekvapí, že nejvíc jsem si protrpěl na kole. Rozumíš, když na něm přes rok nejezdíš, nemůžeš čekat, že se ti pojede lehce. Prvních dvacet kilometrů to celkem šlo, ale pak ve mně něco sepnulo a najednou jsem nedokázal pořádně sešlápnout pedál.

Na co jsi v tu chvíli myslel? Proběhl ti hlavou celý tvůj život, jak to bývá ve filmech?
Před očima jsem viděl občerstvovací stanici, která na nás čekala v cíli. Měl jsem velkej hlad.

Do cíle ale chyběl ještě šestikilometrový běh. To byla asi zívačka, ne?

Kolo mi vzalo hodně sil. Po dojezdu jsem do sebe naházel spoustu nakrájených jablíček, ale stejně jsem se pořád nedokázal vzpamatovat, takže to zezačátku vypadalo, že Lukáš potáhne i závěrečný běh. Nakonec mi ale otrnulo a běželo se mi vážně skvěle, jak říkáš.

Nemluvili jsme vůbec o kanoích. Bavilo tě dvě hodiny pádlovat patnáct kilometrů po voleji? Nepropukla tou dobou v posádce ponorka?

Ponorku jsme si průběžně dělali z kanoe, protože nebylo čím vylévat vodu, která se nám tak v lodi hromadila a táhla nás ke dnu. Ale lodě byly pro všechy týmy stejné, takže si těžko můžeme stěžovat.

Výsledný čas - 5 hodin 41 minut 44 sekund, 51. místo, tedy opravdu těsně za stupni vítězů. Potom pivko a jahodové knedlíky. Na druhou stranu, celá sobota v tahu. Splnil kvadriatlon tvá očekávání?

Že nám medaile těsně utečou, s tím jsem tak trochu počítal, příprava nebyla dokonalá, rozumíš. Ale podařilo se nám urvat aspoň první místo ve druhý padesátce, to je slušný, a taky je to příslib zlepšení do dalších ročníků. Kdybych se mohl vrátit v čase a znovu se rozhodnout, zúčastnil bych se taky.

text Řízek a Milan, fotky, psychická a materiální podpora Maruška, táta a Radka, fotka z vody a kola z http://www.kvadriatlon.com/