Ve vesničce poeticky nazvané Městečko je malý dům s ještě menší chaloupkou a malebnou zahrádkou s bazénem. V domečku bydlí hodná babička a dva velcí psi. Jeden z velkých psů, chlupatá německá ovčačka Fanča, měla chuděra trable s kolenem. A šla proto pod kudlu. Sebrali jí meniskus a dostala nové vazy z nylonu.
Abychom na ni dohlédli a snížili šanci, že plastiku přetrhá, dočasně jsme se přestěhovali do Městečka. Jenomže jak víte, jsme hrdými chovateli velkého černého kocoura Pepana. Ten po příjezdu sice dostal vlastní komnatu s péřovými duchnami a luxusním výhledem na ptactvo, které platonicky miluje, ale neunikl pozornosti hafanů. Zvláště druhý z nich, černý kříženec vlkodava s vlkem a davem řečený Sam, byl z nového obyvatele úplně vedle.

Načež kocour sekl Sama do čumáku, zasyčel a odskočil. Naježil se a nahrnul své kilogramy do výšky, takže vypadal jak stlačená harmonika (nebo jako ta hračková kočička od paní Niklové, co vypadá jako harmonika). Když se probral z paniky a úžasu nad tou zradou, pes naštvaně odfrkl a hnal se za bývalým kamarádem - v obřím tavícím kotli, ze kterého vzešel, byl bezesporu i chrt. Naštěstí jsem jejich rande nefotil, měl jsem tedy volné ruce a stihl před jeho čumákem zabouchnout dveře.
Pepan se už opět v duchnách usilovně snažil předstírat naprostý klid a ležérní přezíravost, měl ale tep asi dvě stě a očima nervózně těkal ke dveřím. Několik centimetrů za nimi se v pozici ozbrojeného bodyguarda rozvalil velký černý drak a v následujících dnech se z tohoto místa nehnul, jen když se chtěl nažrat nebo když se pokoušel prodrat dovnitř.

Po ránu ale na plot sousedovy zahrady, v níž mezi ovocnými stromy roste i starší BMW, přistálo několik sojek. Modře jim svítila křidélka na bříšcích a to bylo krásné.
Další mezidruhové seznamování jsme už ale nepokoušeli.
text a fotky Řízek