sobota 19. března 2011

CHOVNÁ STANICE MĚSTEČKO

Ježíšek se Santou si zřejmě nikdy nebudou úplně rozumět, stejně jako Klaus s Havlem pravděpodobně jen tak sami od sebe nezajdou na jedno. Ze stejného ranku jsou mezirasové vztahy mezi zvířaty. Například kamarádství koček a psů existují asi leda na youtube, určitě ne v reálu.

Ve vesničce poeticky nazvané Městečko je malý dům s ještě menší chaloupkou a malebnou zahrádkou s bazénem. V domečku bydlí hodná babička a dva velcí psi. Jeden z velkých psů, chlupatá německá ovčačka Fanča, měla chuděra trable s kolenem. A šla proto pod kudlu. Sebrali jí meniskus a dostala nové vazy z nylonu.

Abychom na ni dohlédli a snížili šanci, že plastiku přetrhá, dočasně jsme se přestěhovali do Městečka. Jenomže jak víte, jsme hrdými chovateli velkého černého kocoura Pepana. Ten po příjezdu sice dostal vlastní komnatu s péřovými duchnami a luxusním výhledem na ptactvo, které platonicky miluje, ale neunikl pozornosti hafanů. Zvláště druhý z nich, černý kříženec vlkodava s vlkem a davem řečený Sam, byl z nového obyvatele úplně vedle.

Obě zvířátka se okamžitě chtěla seznámit. Něžně se očmuchávala beze stop jakékoli záště, Sam roztomile zakopl o Pepana, který se mu nervózně zapletl pod nohy. Vše se zdálo být krásné a čisté. "Pojď, budeme si hrát, neznámý příteli, jen pojď blíž... ještě blíž," jako by Pepan šeptal a Sam takovému vábení nemohl nepodlehnout.

Načež kocour sekl Sama do čumáku, zasyčel a odskočil. Naježil se a nahrnul své kilogramy do výšky, takže vypadal jak stlačená harmonika (nebo jako ta hračková kočička od paní Niklové, co vypadá jako harmonika). Když se probral z paniky a úžasu nad tou zradou, pes naštvaně odfrkl a hnal se za bývalým kamarádem - v obřím tavícím kotli, ze kterého vzešel, byl bezesporu i chrt. Naštěstí jsem jejich rande nefotil, měl jsem tedy volné ruce a stihl před jeho čumákem zabouchnout dveře.

Pepan se už opět v duchnách usilovně snažil předstírat naprostý klid a ležérní přezíravost, měl ale tep asi dvě stě a očima nervózně těkal ke dveřím. Několik centimetrů za nimi se v pozici ozbrojeného bodyguarda rozvalil velký černý drak a v následujících dnech se z tohoto místa nehnul, jen když se chtěl nažrat nebo když se pokoušel prodrat dovnitř.

A takhle my teď žijeme. Vystresovaný kocour se nás snaží usilovným otíráním o nohy přesvědčit, ať ho už proboha vezmeme někam, kde nejsou zlí draci. Velký černý pes v noci nespí a hlídá hned za dveřmi, co kdyby se pootevřela dvířka a měl volnou cestu k zardousení bezbranného sedmikilového drobečka. Druhý pes má přes noc na krku satelit, aby si nemohl rozkousat stehy. Ale nedokáže to pochopit, takže klopýtá a shazuje nábytek. Přes noc si navíc sám zapíná televizi.

Po ránu ale na plot sousedovy zahrady, v níž mezi ovocnými stromy roste i starší BMW, přistálo několik sojek. Modře jim svítila křidélka na bříšcích a to bylo krásné.

Další mezidruhové seznamování jsme už ale nepokoušeli.

text a fotky Řízek