REKLAMA NA RUGBY

Brunátné děti vs. mikrogranule
text a foto Řízek

„To my kdybychom hráli na mistrovství světa, tak prohrajeme 0:200,“ říkal nám dnes pán, co hraje rugby a vytváří webové stránky, a sám se tomu zasmál. Ani nevím, jak jsme se k tomu dostali. Nemohu soudit, jestli kecal, ani co mu jde lépe, rugby jsem jej hrát neviděl. Nicméně s našimi turistickými dětmi jsme dnes totožnou hru vyzkoušeli, a jsem si jistý, že když už ne v tvorbě webů, tak v tomhle sportu bychom si jej určitě vyndali.

Na louce u Berounky kvetly pampelišky a po cyklostezce běhali tlustí lidé a každý z nich měl láhev na pití a někteří i psa. Louka byla neposekaná, a tak jsme ji museli zválet. Rugby se ukázalo jako hra náročná především na čistotu oblečení – je to ztělesněný stereotyp reklamy na špinavé prádlo. Kdysi jsem překládal nějaké scénáře pro Ariel a jsem si jist, že tam něco takového muselo být.

Brunátné dítě v čistém tričku se prohání po louce se šiškou v ruce a jiné dítě jej nemilosrdně pošle k zemi. Šťastný smích dětí a vlezlá hudba. Detail na odporně zpocené a zabahněné dítě, jak se širokým úsměvem (mohlo by třeba mít ještě rovnátka, aby se ti to vrylo do paměti) kráčí k mamince. „Vyhráli jste?“ ptá se šťastná mladá matka. „Jasně, ale podívej na mé krásné bílé tričko, jak je celé odporně zpocené a zabahněné!“ nasadí děcko lítostivý výraz. „Neboj, to zvládneme, ty můj šikulo,“ poplácá maminka syna po zpocených ramenou.

Záběr na pračku, jak pere. Na obrazovce se objevují nějaké zelené bobule a šipky a hlas odborníka, který popisuje souboj revolučních mikrogranulí nebo hyperčástic z multiaktivní hmoty s potem a sajrajtem. Nakonec maminka vítězoslavně vytáhne z pračky tričko, které je ještě bělejší než předtím, což je pochopitelně prezentováno jako úspěch. „Všichni jsme vítězové,“ jásá maminka i dítě.

Naše brunátné děti rugby bavilo asi tak do půlky zápasu, který pak vlastně pokračoval spíš proto, že nás je bavilo sledovat a radit jim. Tedy nejdříve jsme to zkusili s nimi, ale Marťas skončil skoro v tratolišti krve a já jsem se hrozně zpotil a zabahnil. Shodli jsme se na tom, že na jejich místě a v jejich věku bychom se už dávno byli poprali.

Ale nutno říci, že zápas nabídl i další pozitiva. Ke konci hra počínala rugby připomínat aspoň zdálky a objevovaly se zárodky pěkných akcí, jedna hezká fotka, no a kluci si určitě pěkně zaběhali, zasportovali a zanadávali. A jistě mají extrémně šikovné maminky, které to bláto z krásných triček dokáží eliminovat. Třeba i bez hyperčástic.