Na místě, kde se dá dělat úplně cokoli
text Kubča, mobilní fotky Řízek
Překvapením bylo už to, že jsem po páteční svatební oslavě vůbec vstal a dorazil s mírným zpožděním na uklízení klubovny. Tam jsem se snažil nepřekážet a vyvolávat alespoň dojem, že něco dělám. Naštěstí někteří ostatní na tom byli lépe, uklízeli a dokonce s sebou měli kola na plánovaný výlet. Navíc na mě počkali, než jsem zavezl domů svatební dary (díky, díky moc!) a já jsem se tak mohl přidat k výpravě za skrytými krásami Radotína.Dalším překvapením pak byla trasa, po které nás Franta vedl do kopců. Poté, co jsme si vytlačili kola krásným a nedotčeným údolím, jehož polohu bohužel nesmím prozradit, protože by tím přestalo být nedotčené, nás čekala už jen pohodová vyjížďka na kole. Alespoň jsme si to mysleli.
Frantu a Řízka bohužel posedl duch piráta z D1 a snažili se vzájemně vyhazovat z pěšiny. Ještě, že nad ní nebyly nainstalované žádné kamery.
Vrcholem výletu byla skalní vyhlídka, na které se podle průvodce dalo dělat úplně všechno. To jsme sice nestihli, ale alespoň jsme se rozvalili na slunci a nasávali sopečný prach z Islandu. Když jsme se nabažili prachu i vyhlídky, čekal nás už jen poslední výšlap do Vonoklas a pak nádherný sjezd podél modré značky s několika překvapivými hupy. Cestou zpět se někteří z nás mohli těšit na pivo a hermelín čekající v klubovně.Závěrem nezbývá než pozvat milovníky nedotčených radotínských koutů, vyhlídek a tlačení kol do kopců na příští projížďku s Frantou.
.JPG)
Žádné komentáře:
Okomentovat