NADĚLENÍ

O stromcích a lidech
text a foto Řízek

Prý z Německa ta móda přišla. Chvíli poté, co se vánočně naladění lidé protlačí sítem pokladen v hypermarketech, z bílé síťoviny vybalí jedličky a smrčky a počnou je ověšovat harampádím lecjakým.

Stromy jsou různé, tak jako to nadělení pod nimi. Turistický jehličnan při vánoční besídce byl usazen do kýble vystlaného novinami a pod ním se vršily méně či více umně obalené drobnosti pro radost, zejména pak pro radost Vlastíka. Ten toho obdržel tolik, že možná i samotného Ježíška překvapilo, co že to všechno dostal. Ale i mně tam nějaké věcičky zanechal, díky mu za to.

Strom u rodičů mé přítelkyně byl především dost hustej. Vypadal jako jeden z jejich psů - byl chlupatý a tlustý. Zlatavé koule měl oproti všem zvyklostem uspořádány po vzoru té infantilní stavebnice, kterou kdysi používala naše chemikářka pro větší názornost. Byly to zlaté molekuly vody – jedna velká koule coby kyslík a dva mrňavé vodíky. Přišlo mi to bezvadné, tím spíše, že na špici stromku bylo něco, co se podobalo kosmodromu v Bajkonuru.


Strom důchodce z Pankráce jsem nejprve přejel. Muž jej nešikovně položil doprostřed parkovacího místa, kam jsem se zrovna odhodlal zabočit. Zvláštní. Vypadalo to, že stromek někdo odložil, jako by bylo už po vánocich. Až po čase se stařec vynořil z útrob nedaleké dacie, čímž se vše vysvětlilo. „Stojíte mi na větvích,“ zaúpěl senior. Pod koly skutečně zůstalo pár jehliček. Snad si pán i s nedokonalým smrčkem užije dobré vánoce.

To bych vám rád taky popřál, ať už je váš stromek šmudla, či photoshopová krasavice. A kromě toho mi to nedá a věnuji vám ještě citaci Janka Ledeckého (sic!). Ťukáte si na čelo, jenže vše důležité kdysi populární zpěvák patrně neúmyslně vystihl, ať už ten text napsal kdokoli:

Ať ve zdraví se sejdem‘ u vánoční ryby
a připijem’ si vínem, ať nikdo nechybí.

Hezké svátky.