Bytost či síla odpovědná za bytové katastrofy v okolí Zelené lišky nad námi naštěstí trpělivě drží ochrannou ruku; dochází k nim totiž výhradně tehdy, pokud jsme doma. Sice v době, kdy spíme nebo bychom aspoň rádi spali, ale zase si nemůžeme moc vybírat.
Tentokrát praskla jakási hadička vedoucí k záchodu vodu, divné zvuky pocházely od jejích proudů nedočkavě prýštících na podlahu. Ocenění si zaslouží červený kýbl na vytírání podlahy, který byl prozíravě náhodou umístěn přímo pod místem, kde se hadička protrhla. Kulminaci tím pádem zpozdil podobně jako vltavská kaskáda a dal záchranným týmům čas aspoň na to, aby si protřely oči.
Zbývalo jediné: zorientovat se v místnosti, nalézt uzávěr vody a pak svolat krizový štáb. Dohodli jsme se, že my vytřeme podlahu a Pepan že na nás bude znepokojeně čumět, jak se mu motáme kolem jeho záchoda, který to tak jako obvykle přežil bez újmy. Pak půjdeme ještě na chvilku spát a ráno pak že si hlava rodiny (já) přivstane a v hobbymarketu se pokusí najít něco, co by tvarově odpovídalo prasklé hadičce, a následně se to pokusí instalovat.
Hobbymarket se v sedm teprve probouzel, ale i tak byl plný nepřátelských předmětů, jejichž funkci zpravidla ocením až ve chvíli, kdy se v domácnosti rozbijí. Zpravidla raději vadný kus pro demonstraci předem vymontuji a pak se nechám odborným personálem dovést do míst, kde se podobné předměty nacházejí.
Mezi padesáti regály s desítkami různých hadiček se dvakrát ptám jakési "asistentky prodeje", jak se teď poanglicku říká, načež hadičku podobné barvy i délky odnáším od pokladny domů doufaje, že tentokrát to vyjde. Ne jako když jsem tu minule kupoval špunt, který je příliš malý do velkého umyvadla, ale příliš velký do malého.
Pro nás humanitně vzdělané s oběma rukama levýma je zkrátka taková prodejna místem frustrace. Řešením by bylo zavést jakýsi přátelský hobbymarket pro blbce: každé zboží vybavit cedulkou podobnou té v zoo, kde je důkladně vypsáno, čím se který tvor živí, kde žije a co je na něm zajímavého. Takže u hadičky k hajzlíku by bylo napsáno, že se to používá ke spojení nějakého kohoutu s vodou a hajzlíku. Že je to něco jiného než hadička pod umyvadlem (proč, to už vědět nepotřebuju). Že to občas praskne, ale že to zvládne vyměnit i novinář s hasákem. Ale že se vyplatí mít ten hasák. Že je dobré vodu zapínat až po utažení. Že krmit se to nemusí, avšak že se tam hodí dát těsnění. Možná by tam mohl být i takový testovací hajzlík, kde by si to člověk mohl zkusit přidělat pod dozorem asistentky, anebo opravdického instalatéra (ne toho z porna) tak říkajíc nasucho. I když to by možná bylo už trochu potupné.
Pokud byste to někdo chtěli zavést a šíleně na tom zbohatnout, pusťte se do toho. Je to rozhodně díra na trhu - ještě mám další podobně dobré nápady, ty vám ale hned nemůžu vykecat, koneckonců, taky chci být milionář. Dodám jen, že záchod jsem spravil, ale žena teď raději při odchodu z bytu zavírá vodu.
text a fotka Řízek
Žádné komentáře:
Okomentovat