TRYSK

„Konec týdne proprší, meteorologové varují přes zvednutím hladiny řek,“ stálo ve zpravodajské SMS, která mi pípla na mobilu, když jsme ve čtvrtek vyjížděli na výlet do Karlových Varů. 

No problem, řeknete si. Vždyť budou jen ve wellness, na procedurách a jíst a pít. 

To bychom samozřejmě rádi, ale už nějaký ten pátek nám dělá společnost Heda, která při příjezdu na místo činu ostentativně prohlásí: „Já nechci do Karlových Varů.“ Ve svém věku má skloňování vskutku pod kontrolou, což se například o vylučování stále říct nedá. Takže alespoň trochu nás ta věta potěšila, zatímco na sklo auta začaly dopadat první dešťové kapky.

Vary jsou pěkné, pořád dost ruské, ale na to vám dá zapomenout teplá oplatka. Bydlíme v hotelu, který byl v roce 97 určitě nóbl. Heda má přistýlku, což bere jako důkaz toho, že už je „velká holka“. 

Baví ji hotelový výtah, na snídaních a večeřích se chová tak, že by měla doživotní zákaz vstupu do Marthy‘s Kitchen. Přemítám, jestli by ho tam neměly mít i ty Rusky, které si ládují kabelky jídlem od snídaně.

Vyrážíme lanovkou na rozhlednu, což je zážitek. Dítě se navíc obstojně unaví, když se rozhodne šlapat nekonečný počet schodů po svých. Prší trochu víc, tak se schováváme v podnikatelském záměru s názvem Motýlí farma. Po zaplacení několika stovek zjišťujeme, že Heda motýle nesnáší (strhnu ti to v patnácti z kapesného, holčičko) a dáme se na ústup. 

Neprší a Lukáš zavelí, že druhá část dne bude o vláčku a cestě na zámek Bečov nad Teplou. U dětského publika to má docela úspěch, dokonce nerozbije relikviář svatého Maura (a i kdyby, naštěstí je to jen kopie).

Jeden by čekal, že dítě bude po celodenním dobrodružství znavené, ale Heda místo toho popadne pítko a míří na „vody“, jak říká teplým pramenům, a následně se opakovaně kochá „Tryskem“, což je v miminovštině název pro Vřídlo.

Už je to dlouhý, tudíž otec použije pár donucovacích chvatů, aby část rodiny nasměroval do hotelu, kde strašně unavená Heda usíná „už“ v půl 10.

Uteču před uspáváním do sauny, kde sedím s ruskou rodinou, jejíž členové mají plavky a ač prý žijí ve Státech, zanechávají saunu i mé povědomí o té národnosti v neutěšeném stavu.

Je den odjezdu a konečně prší. Heda na motorce ještě naposled objíždí vybrané vody a dvakrát se loučí s Tryskem a ptá se mě, proč jí taky nemává.

text Maruška, fotky Řízek