úterý 15. května 2012

BUDOUCNOST VS. MY

Na zápas jsme jeli zvesela. Na zadním sedadle seděl vedle Péti žlutý snowboard a už za sjezdem na Štěrboholy na nás rozpustile troubil druhý týmový autobus, nabouraná octavie bez espézetky. Z ní pak vylezl Pája s lahváčem v ruce. Nakonec i Vlastovi se podařilo někde zaparkovat, takže jsme mohli v klidu vyhrát 4:1 nad týmem Bloodz.

Tak úplně v klidu to samozřejmě nebylo. Z poměrně kvalitního výkonu v prvním poločase jsme vytěžili jen jediný gól - když Marťas hodil míč z autu přímo na nohu Péťovi, který ze vzduchu zamířil přesně vedle brankáře a vykřikl, tak jako pokaždé, když má radost.

Jinak nic. Asi za to mohl i bizarní míč, kterým se hrálo, protože jej asi někdo dostal v hypermarketu zadarmo ke dvěma kartonům zlevněných jogurtů se zaručeně českou kvalitou, jinak si to nedovedu vysvětlit. Nevím, proč se s tou věcí hrálo.

Naštěstí ani soupeř moc šancí neměl, protože já jsme nebyl s to černou šišatou kuličku, která ve vzduchu divně plavala, pořádně zachytit. Jen Pája mi při svém prvním kontaktu s "míčem" málem dal vlastňáka, ale vysvětlili jsme si to. Já si příště stoupnu spíš do branky než mimo ni a Pája to tam radši nebude kopat.

O přestávce musel zbytek týmu počkat, až si s Lubošem dojdeme na záchod, a pak nás všechny kapitán seřval.

Je fakt, že se náš projev potom dost výrazně změnil, do druhé části jako by nastoupilo jiné mužstvo. Horší. Nějak jsme se přestali pohybovat, a ten jediný hráč, který jinak slaboučké Bloodz trochu výkonnostně zvedal, nás začal docela vodit. Pokud si zrovna nestěžoval, že ho faulujeme. Asi jsme ho faulovali, ale on rozhodčí nepískal vůbec nic nikomu. Nicméně jsme byli asi patnáct minut psychicky i fyzicky mimo.

Po jedné nenápadné akci jsem neudržel balón, obránci se jej proto snažili odšmrdlat co nejdále od branky, bohužel přímo k nohám valibukovi, který balón napálil vedle mé hlavy do sítě.

Šok však Luboš zaplašil nejlépe, jak mohl. Hned z protiakce, jak říká Robert Záruba, zblízka zamířil přesně k tyči. A po pár slibných náznacích naštěstí Marťas potvrdil naše druhé letošní vítězství dvěma góly. Jednou mu přihrál přímo soupeřův brankář, podruhé hokejově změnil směr tuším Lubošovy rány. Pak někdo na chvíli zakopl černý míč a hrálo se nějakým normálním. Ale to už nic nezměnilo.

"Díky kluci, máte před sebou zářivou budoucnost," oznámil pak skleslým soupeřům kapitán Venál. A Vlastíkovi (muži se sportovní igelitkou) Pája řekl, že vypadá jako Michal Malátný, jen je tlustší a ovládá hůř kytaru a fotbal. Být jimi, mám hned lepší náladu.

text a mobilní fotka Řízek

Žádné komentáře:

Okomentovat