NAŠE VĚC V DEPRESI

Už brzy Česko přijde o jedno z nejroztomilejších zvířátek - gorilka Moja zamíří letadlem do Španělska, ahoj, chlupáčku, ťuťuňu. Aby toho nebylo málo, huňatá medvědice Cora vrhla mláďátka, která posléze sežrala, čímž všichni o roztomilost rázem přišli. V žebříčku roztomilých zvířat se tedy dere kupředu kocour Pepan, byť jej teď trochu přibrzdily zdravotní i jiné komplikace.

Týmu chovatelů v uplynulých týdnech přibyla nejedna vráska, naopak veterinářům a veterinárníkům z naší ulice jsme pravděpodobně zachránili kšeft. Začalo to nastuzením našeho chovance; nebohé zvíře dočista přišlo o hlas a na své oblíbené ptactvo na střechách tak každé ráno jen bezmocně naprázdno otvíralo tlamičku.

Poté, co Pepan úspěšně překonal chorobu, dostal zánět jedné spojivky. "Kulíšek, teče mu z očíčka," hořekovala nešťastná spolumajitelka. Lékaři z veteriny na Zelené lišce, jejichž jsme možná výhradními klienty, naordinovali kapičky. A nedlouho po této lapálii byl pořád téměř šestikilový kocour opět špatný. Odborníci zjistili, že ho bolí záda (patně se přeležel). Injekce to spravila.

Pak Pepanův život na několik dní nabral úplně jiný směr a rozměr. Do našeho bytu se načas přistěhovala kočka legendárního Honzy Huka, jíž se pomstil tím, že jí dal jméno Hermiona. My jsme jí říkali Hermelína nebo Hermuš, Pepan z ní byl u vytržení. Naučil se od ní úžasně loudit, skákat po stole a gentlemansky jí užíral její krmení, aby taky neztloustla. Bohužel pro něj se Hermuš po několika dnech pakovala.

Další pohroma pro Pepana nastala, když kvůli podivnému strupu na hřbetě dostal na krk satelit, jak jinak než z místní ordinace. Couval a shazoval předměty a celkově z toho byl dost nešťastný. Sice posléze zjistil, že i s touhle ozdobou se dá jíst a aportovat, přesto byl velmi rád, že se i tohohle po pár dnech zbavil. Za 140,- dostal na kontrole pohlazení od paní doktorky a přání pevného zdraví. A to se vyplatí!

Teď má jakési období depek. Celé hodiny prosedí na koši se špinavým prádlem anebo na futrálu od notebooku (tam ona taky sedávala). Hodně hlasitě se projevuje a noci tráví raději na samotce než na Maruščiných nohou, tam je nyní místo pro mě.

Je zamilovaný? Možná po ní dál teskní a vzpomíná na těch pár dní, kdy ho někdo láskyplně očmuchával. Je u nás nešťastný? Má psychické problémy? Chová se divně jen tak, aby se něco dělo?

Toť otázka pro experty z místní veteriny, kterým za jejich odborné konzultace i za milé pohlazení rádi zaplatíme.

text Řízek, fotky  Ř. a Maruška