"Odevzdaný výkon Forejtu a naprostá technická a rychlostní převaha domácích," glosoval rozhodčí průběh utkání našeho celku proti mužstvu Brosway Team. A to byl ještě docela gentleman.
Tak trochu jsme věděli, do čeho jdeme. Brosway všechny předchozí soupeře rozdrtil, jeho střelec Čurda (pravděpodobně se nejedná o legendárního opilého traktoristu a řidiče fekálního vozu) se sedmnácti brankami dominoval tabulce kanonýrů, my se navíc nenacházíme ve zrovna oslnivé formě. Přesto jsme byli celkem v klidu. Matyáš v autě vyprávěl, jak si koupí piáno a motorku. Junioři přišli pozdě a jinam a Péťa si stěžoval na bolavou nohu. Kapitán zvolil taktiku "prešovský beton" a dokonce před výkopem zbyl čas i na takzvané vítězné bago, které nás vždy tak bezvadně nabudí, když při něm znovu zjistíme, že si neumíme přihrát ani na tři metry.
Prvních pět minut se borci, kteří ani neměli pořádné dresy, ale nastoupili jen v rozlišovácích, rozehřívali a stříleli jen zdálky. Nicméně je zjevné, že už to někdy hráli. Největší potupě v dějinách FC Forejt však zatím nic nenasvědčovalo. Čurda se poprvé trefil až po šesti minutách; dostal jsem sice jesle, ovšem už jsem tak nějak tušil, že není třeba plýtvat vztekem, že toho bude víc. Co dvě až tři minuty pak přicházely další branky. Hráči soupeře, kteří sice objektivně hráli tu samou hru jako my, avšak jinak jejich pohyby ty naše v ničem nepřipomínaly, zpravidla udělali dvě tři kličky a v poklidu přihráli před prázdnou branku. Narůstající průser kosmeticky zmírnil před přestávkou pěknou střelou Luboš - ne, že bychom neměli vůbec žádné šance, jen jsme neměli vůbec žádnou šanci na úspěch.
Příděl pokračoval i po přestávce, navzdory odhodlání "hlavně bránit". Na malém hřišti, ještě k tomu ze všech stran neúprosně oploceném, nebylo úniku. Ani zdržovat nejde. Rozehráváme - aha, jen jsme odevzdali balón - soupeř postupuje - soupeř naznačí střelu/přihraje/lobuje nešťastného brankáře - míč je v síti - vyčítavě se na sebe podíváme - rozehráváme, odevzdáváme. "Nechcete jít někdo chytat?" tážu se za stavu 1:11 po druhých jeslích, tentokrát z voleje, a trochu mě překvapuje, že se v této ze všech stran bezvýchodné situaci tlačíme ve čtyřech do útoku.
Po poklidnější pasáži Čurda a spol. zapnou v závěru, kdy dají asi pět gólů za tři minuty (Čurda jich dnes dal celkem šest). Největší dnešní úsilí vyvinou bezesporu při podávání rukou - musí napnout veškeré obličejové svalstvo, aby se nám otevřeně nevysmáli. Brankář soupeře mi dokonce vysekl jakousi poklonu, pravděpodobně sarkasticky. "Jsou úplně někde jinde, koukej, dokonce se převlékají v šatně," konstatuje bratr.
Má pravdu. Brosway nemá v naší lize co dělat. Ale nezbývá jim, než ji s podobnými výsledky triumfálně vyhrát a trpělivě postupovat výš, hádám tak někam do druhé, třetí ligy. Začínají a v hanspaulce se prostě začíná od píky, v níž jsme ovšem my skončili.
--------
O týden později Forejt přeci jen zabral. S Demínkou "B" po velkém boji uhrál remízu 3:3. Po poločase nám bylo úzko, protože jsme prohrávali 1:3 třeba i po gólu přes dvě třetiny hřiště. Zásluhou Matyáše a Luboše jsme však po přestávce skóre dotáhli. Po zápase se pohádali Luboš s naším kapitánem. Disciplinárka to ale řešit nebude.
text a foto Řízek
.JPG)
Žádné komentáře:
Okomentovat