sobota 19. září 2009

KONEC SLIBNÉHO ZAČÁTKU


Forejt FC - Sudden Death 0:3 (poločas 0:1)
text Řízek, fotky Hanka

Škarohlídi měli pravdu. Po výsledkově vydařeném vstupu do podzimní části hanspaulky se ukázalo, že vítězná série potrvá stejně dlouho, jako naprostá většina našich vítězných sérií. Tedy jeden zápas. Nad naše síly byl tým s poetickým názvem Sudden Death.

Stalo se to v pátek na hřišti ve Stodůlkách. To ti bylo zvláštní hřiště. Působilo dojmem, že jeho části již tvořily řadu různých hřišť někde úplně jinde. Ale na to se nelze vymlouvat, hrbolatý koberec byl pro všechny stejný.

Do utkání jsem byl neobvykle nominován jako kapitán, nebylo to vůbec snadné. Vynutit si respekt v kabině i na hřišti, zvládnout střihání o míč s opačným kandidátem a společensky plkat s rozhodčím, který prý taky nějakého Forejta znal. Ale ani to nám nepomohlo.

Zápas se totiž od samotného počátku vyvíjel úplně stejně jako ten minulý, ale naopak. Ze slovníku floskulí by asi nejlépe vyhovovalo heslo „přikovali nás k malému vápnu“. Obránci srdnatě skákali do střel, odkopávali, co se dalo – a když už bylo potřeba, zachránil nás kapitán, protože ten vždycky opouští loď v nesnázích jako poslední, aspoň v ideálním světě. Měli jsme i pár nadějných záchvěvů, to když z první pálil Kája, nebo když Pecen bezmála usměrnil dlouhý balón z výkopu někam mezi tyče.

Jenže nebezpečněji bylo před naší brankou. Když už to vypadalo, že třeba udržíme nespravedlivou remízu aspoň do poločasu, spadla nám tam taková podivná odražená čudla, no darmo mluvit. A tak jsme do pomyslných kabin šli možná trochu roztrpčeně, přesto hýčkajíce naději na náhodné vyrovnání.

Ovšem druhý poločas, to nebylo nic hezkého. Do jediné brejkové gólovky vyslal Štěpán Péťu, našeho nejproduktivnějšího obránce na světě. Jenomže Péťa opět pohrdl zápisem do historie. A jelikož nám s postupem času odcházela i obrana, kterou si mezinárodní soupeři vodili přesně tak, jak zrovna chtěli, další góly nutně musely přijít, přesněji řečeno opravdu přišly. Na 2:0 kdosi zvýšil zblízka hlavičkou, na třetí gól jsem zase prakticky přihrál špatnou rozehrávkou do autu.

Pozitivní ale je, že i tentokrát naše hra přitáhla publikum, a tak máme hezké fotky. A navíc můžeme příště načít další pěknou sérii.

Žádné komentáře:

Okomentovat