Pepanův nejdelší bezpilotní let
text a foto Řízek
Po dlouhé době jsem byl opět nařknut z přehánění. Prý mám tendenci posuzovat běžné věci často dost zkreslenou a zveličující optikou – třeba že jsem u vytržení, když si můj kocour v čekárně zvěrolékaře očividně se zájmem prohlíží inzeráty propagující rychlou zdravotnickou (zvířecí) pomoc. To je prý přitom zcela normální.
Tedy, na rozdíl od něho. Málokterého normálního kocoura asi napadne, že by mohl zkusit vypadnout z okna ve čtvrtém patře. Výjimečný Pepan, který za svůj krátký život stihl například pronásledovat zajíce, zdeptat maďarského ohaře a naštvat řadu lidí svou zálibou ledacos počurat, pokakat, případně zničit či sežrat, vyzkoušel i tento adrenalin.Co ho k tomu vedlo? Hypotéz je asi tolik jako domněnek, kdo by mohl vodit loutkového Melčáka – tedy spousty. Nejpravděpodobnější varianta je, že ve svém zaujetí pro lov much zapomněl na handicap v podobě nedostatečně vyvinutých křídel.
„Typické čtyřpatrové zranění,“ konstatoval lékař po prohlídce pacienta. Tedy natlučený čumák, otřes mozku (snad poprvé, co se tahle část těla u něj nějak projevila) a zlomené tvrdé patro. Při naší druhé návštěvě odborník svou diagnózu překvalifikoval – tři zlomeniny kůstek na levé přední pacce by prý odpovídaly spíš pátému až šestému poschodí. Možná – a to je jen spekulace – chybějící hloubku ke kocourově smůle nahradily jeho nadbytečné kilogramy či zámková dlažba dvorečku, kam jednoho odpoledne znenadání přistál. Čert ví.
Tak jako tak, zvíře teď vypadá asi tak jako já po vinobraní, tedy dost ušle. Odškrtl si jeden život a celé dny proleží na posteli. Když už náhodou někam jde, ostentativně zvedá tlapku, aby každý (kolo, skříň, kytka) viděl, jaké má trápení. Labužnicky polyká léky proti bolesti (fakt jo, teď se dokonce oblíznul!) a jistě už sní o tom, jak to všem natře, až se uzdraví.
Vlkodavem počínaje a bernardýnem konče. Jen s mouchami a čímkoli dalším okřídleným má utrum, okno ve čtvrtém patře je zavřené i dnes. Lásko má.
text a foto Řízek
Po dlouhé době jsem byl opět nařknut z přehánění. Prý mám tendenci posuzovat běžné věci často dost zkreslenou a zveličující optikou – třeba že jsem u vytržení, když si můj kocour v čekárně zvěrolékaře očividně se zájmem prohlíží inzeráty propagující rychlou zdravotnickou (zvířecí) pomoc. To je prý přitom zcela normální.
Tedy, na rozdíl od něho. Málokterého normálního kocoura asi napadne, že by mohl zkusit vypadnout z okna ve čtvrtém patře. Výjimečný Pepan, který za svůj krátký život stihl například pronásledovat zajíce, zdeptat maďarského ohaře a naštvat řadu lidí svou zálibou ledacos počurat, pokakat, případně zničit či sežrat, vyzkoušel i tento adrenalin.Co ho k tomu vedlo? Hypotéz je asi tolik jako domněnek, kdo by mohl vodit loutkového Melčáka – tedy spousty. Nejpravděpodobnější varianta je, že ve svém zaujetí pro lov much zapomněl na handicap v podobě nedostatečně vyvinutých křídel.
„Typické čtyřpatrové zranění,“ konstatoval lékař po prohlídce pacienta. Tedy natlučený čumák, otřes mozku (snad poprvé, co se tahle část těla u něj nějak projevila) a zlomené tvrdé patro. Při naší druhé návštěvě odborník svou diagnózu překvalifikoval – tři zlomeniny kůstek na levé přední pacce by prý odpovídaly spíš pátému až šestému poschodí. Možná – a to je jen spekulace – chybějící hloubku ke kocourově smůle nahradily jeho nadbytečné kilogramy či zámková dlažba dvorečku, kam jednoho odpoledne znenadání přistál. Čert ví.Tak jako tak, zvíře teď vypadá asi tak jako já po vinobraní, tedy dost ušle. Odškrtl si jeden život a celé dny proleží na posteli. Když už náhodou někam jde, ostentativně zvedá tlapku, aby každý (kolo, skříň, kytka) viděl, jaké má trápení. Labužnicky polyká léky proti bolesti (fakt jo, teď se dokonce oblíznul!) a jistě už sní o tom, jak to všem natře, až se uzdraví.
Vlkodavem počínaje a bernardýnem konče. Jen s mouchami a čímkoli dalším okřídleným má utrum, okno ve čtvrtém patře je zavřené i dnes. Lásko má.
Žádné komentáře:
Okomentovat