středa 25. března 2009

BĚŽKAŘI A REJNOK


Jak utopit telefon na běžkách
text Řízek a mobilní fotky Kubča a Ř.

Velkohubě začínal nedělní běžkařský výlet. Hojnou účast a kvalitní zážitky sliboval nejen organizátor Kubča, ale i sobotní počasí. Sluníčko a modrá obloha se mohly přetrhnout v ukecávání, proto mě trochu zaskočilo, když jsem nad nedělním ránem v polospánku zaslechl jakési protivné bubnování na sklo mého střešního průzoru. Definitivně mě pak probudila až žalostná esemeska znamenající faktickou likvidaci zájezdu - původního dopravce zmohla sobotní noc, Franta rovněž odpadl. A tak najednou nebylo vozu.

Roli zachránce však na sebe vzala má milá a spolehlivá bělostná šestnáctka, zbylou trojici lyžařů bez reptání odvezla do hor. Drzost Pražáků slavila naprostý úspěch - sebevědomě jsme minuli Bedřichov i několik cedulí křičících OBSAZENO a vyjeli až nahoru na Novou louku (kdo by šlapal do kopce?). Tam jsme našli právě to jediné parkovací místečko, neboť to zrovna jedna posádka balila.

Aby ne, ono totiž pršelo. "Ty podmínky jsou dneska strašně těžké, boří se to, no vůbec to klukům nezávidím. Vidíte to, jak se všichni boří? Tomu v těch nemožných šusťákách se to ještě lepí a sám sobě šlape na hůlky, támhleten si zase vzal snad manšestráky a běžky s šupinkama - nebo je to mikrokontakt?-, no bude to dneska extrémně náročné," popsala by situaci expertka ze studia a ani by nemusela moc přechylovat. A měla by pravdu.

Po osmi kilometrech stoupání jsme byli navenek mokří a vespodu zpocení a ve zbytku výletu jsme z tohoto pocitu už nevyšli, v botách se objevily prameny, pravděpodobně nikoli léčivé. Příroda se nám vysmála také prostřednictvím těžkých vloček a sněhu, který neklouzal. Ovšem to vše nás popohánělo k nevšednímu tempu. Jakub a dva Lukášové tak už chvíli po poledni seděli v hospodě; jeden převlečený, druhý naostro a třetí v manšestrácích. Pili čaj, hodně jedli, sušili můj telefon a dívali se na rejnočí kůži visící na zdi (viz foto nahoře).

Drandíce dálnicí, rozebírali jsme pěkný výlet a telefon, který nějak nešel. A nad Jizerkami vylézalo škodolibé sluníčko a špičatými paprsky píchalo do očí.

Žádné komentáře:

Okomentovat