Stydím se za to, ale tímhle virtuálním předstíráním, že jsem úspěšný manažer fotbalového klubu, se stále ještě zabývám. Pravda, s touhle řekněme zábavou jsem se přesunul víc do undergroundu: byly doby, kdy jsme s manželkou hrdě měli každý svůj tým (ona vtipně SK Neumann, já bez fantazie FC Forejt) a na zahraničních dovolených či během pobytů v různých pustinách jsme pracně a vynálezavě sháněli internet, abychom před sobotním mistrovským utkáním našim trenérům včas pomohli se sestavou.
Od té doby uplynulo hodně vody a do našich životů vstoupily jiné, také zábavné simulátory, třeba splácení hypotéky, rekonstrukce bytu anebo nejčerstvěji velmi věrně zpracovaná hra na rodičovství, v důsledku čehož už SK Neumann nějaký ten pátek neexistuje.
Ale já jsem soustředěný pobyt života na své hrací polovině zatím ustál, a tak si zpravidla po večerech, když všichni spí, pořád udržuji naživu svůj manšaft. Nedá se říct, že by vzkvétal; hráči i realizační tým stárnou (trojici mužů, kteří mají na starost skauting mládeže, je 83 až 84 let, takže už by v reálu byli nejspíš očkovaní, anebo možná na ventilátorech). Manažer taky občas zapomene, že se hraje zápas, a tak nastoupí hráči, kteří to asi ani sami nečekali. Zkrátka, FC Forejt si je dobře vědom toho, že lépe už bylo, ale i tak dál hýčká svůj sen o postupu do čtvrté ligy (jak zapálených manažerů mého typu ubývá, česká liga má už jen šest úrovní).
Před lety jsme vyklízeli babiččin sklep a my jsme zrovna hráli o postup. Mezi plesnivými zavařeninami a zetlelými učebnicemi a k velkému údivu kamaráda Péti jsem tehdy na trase ze sklepa ke kontejneru padesátkrát nervózně načítal stránku na mobilu, protože jsme prostě potřebovali vyhrát. Ale místo toho borci hned zkraje dostali gól; naštěstí krátce poté, co jsem na chodníku omylem rozflákal celou přepravku plnou kompotů, jsme zápas otočili a postoupili výše, protože střepy přinášejí štěstí. Péťa kroutil hlavou.
Teď už to přece jen prožívám méně, ale nedávno jsem našim, zatímco jsem tlačil kočárek po Pankráci, dost usilovně držel palce proti prvním v tabulce. Favorizovaný Slovan Nové Město přijel na náš stadion pro šedesát devět tisíc lidí (u nás covid ani rasismus nemáme, takže je skoro plno a před zápasem se nepoklekávalo), ale co to? Už v 19. minutě prohrává. Jsem jako u vytržení, kontroluji Hedviku, začínají se jí klížit oči. Ale kdyby věděla, co se děje na hřišti... Náš nejlepší hráč se o pět minut později ohnal po soupeři - nechápu proč, nikdy tyhle věci nedělá. Dostává červenou a mizí do sprch. Tu bych si taky ostatně zasloužil po tom, jak mě dcera ráno poslintala.
Jedeme dál, pro kafe a dortík do Světozoru. Slovan přesilovku brzo využívá, krátce po poločase jde dokonce do vedení. Sundávám respirátor, srkám kafe a refreshuju prohlížeč. Hedě vypadl dudlík. Gól! Jednašedesátá minuta, 2:2. Něco se tam začíná mlít, ano, dcera se budí. Ve výtahu znovu kontroluji mobil - soupeř těsně před koncem strhl vedení na svou stranu. Hořká pilulka takhle na závěr, chtělo by se říct, ale kdyby ji třeba bolelo bříško, bylo by to podstatně horší.
O týden později to kluci napraví a v nastaveném čase otočí zápas proti dalším výše postaveným soupeřům z Legends Ústí. Zaslouží si rekonstrukci stadionu, kterou dvěma kliky spokojen objednávám a vracím se zase do reality.
Je sympatické, že o téhle úchylce vlastně nikdo neví a každému je to jedno, kromě přítele Vlastíka. Ten, coby manažer podobně neúspěšného týmu FC Farkash, nejspíš sleduje všechny zápasy FC Forejt a občas mi sděluje různé pikantnosti, které v naší hře objevil. Svého času jsme diskusemi o taktikách, slavných vítězstvích i trapných porážkách zkazili těm, kteří byli v doslechu, celou řadu oddílových výletů.
Náš vztah je bohužel asymetrický: přiznávám, že jsem se teď podíval do jeho skupiny, abych zjistil, jak mu to jde, poprvé po několika letech. Za tu dobu se nijak zvlášť neposunul, dál se plácá na konci páté ligy a v sobotu jej čeká tvrdý soupeř FC Buráci. To bude pořádný oříšek! Budu mu držet palce, ať zůstane takový, jaký je, protože to oba potřebujeme.
text Řízek, foto Hattrick
.JPG)
Žádné komentáře:
Okomentovat