pondělí 6. února 2017

BOTOVÝ STROM

Někdy v noci, když je úplné ticho, se dům zatřese. Většinou je to Pepan, když k nám skočí do postele, jindy metro, které pod domem projíždí a vybízí jeho základy k tanci. Pokud je to kocour, otřesy záhy přestanou. Pokud metro, hučí dál pod parkem a otřásá i dalšími věcmi na povrchu. Třeba stromem, na kterém rostou boty.

Takový strom sice není úplně běžný, ale lidé, kteří parkem procházejí, si na jeho existenci už zvykli. Že když mezi mrakodrapy a činžáky proklouzne závan větru, pohupuje teniskami i kozačkami, kterých se v jeho koruně nacházejí desítky a zjevně jich přibývá.

Marně si lámu hlavu nad tím, odkud se ty boty berou. Někomu přece musejí chybět - jinak řečeno, po  Budějovické zpravidla nikdo bosý nechodí. Další záhadou je, jak ty boty někdo na ty větve dostal. Strom je docela vysoký a vyhodit pár bot svázaný tkaničkami tak, aby se cíleně zachytil o větve, mi přijde dost náročné. Ale zase proveditelnější než si odněkud půjčovat štafle, dron nebo horolezeckou výbavu. 

A to vůbec nemluvíme o tom, proč to kdo dělá.

Teoreticky by mohlo jít o kletbu - nějaký, řekněme hamižný švec, který své zákazníky obíral a ještě byl třeba hubatý, by tohle měl jako součást jakéhosi posmrtného trestu. Že jeho duch nenajde klidu, nýbrž musí po nocích bloudit po parku a věšet boty na strom. Všechno by sedělo, ale není mi jasné, proč zrovna tenhle jeden strom. Teoreticky by je mohl věšet třeba na skluzavku na dětském hřišti anebo na střechu vietnamské trafiky.

Možné také je, že se akorát místní výrostkové nudí, protože je marihuana, vodní dýmka, hlasitá hudba z mobilu a první sexuální zkušenosti na lavičkách omrzely. 

Možná, ale spíš bych vsadil na toho ševce.

text a foto Řízek

Žádné komentáře:

Okomentovat