středa 26. září 2012

O FOTBALOVÉ (NE)SOUDNOSTI

FC Forejt hrál podruhé bez svého brankáře, který se na dva pátky musel změnit v kancelářskou krysu. Zatím poslední mač proti Pragsterdamnu skončil hořkou porážkou. Ještě druhý den na Vlastíkově a Péťově oslavě o neslavné prohře borci z Forejtu živě diskutovali. A my, co jsme tam nebyli, můžeme po zákulisních info říct jediné: Vlasta byl očividně zase na jiném zápase. Minuty na hřišti, které vidělo kanonádu v neprospěch Forejtu 1:4, tentokrát přiblíží kapitán Václav.

Jestliže chceme upozorňovat lidi kolem nás na věci kolem nás, měli bychom alespoň občas vnímat, co říkají, jak se u toho tváří, zdali s námi souhlasí všichni, skoro všichni či vůbec nikdo.

Toho dne jsme byli na vítězné vlně. Byli jsme po minulém týdnu plní optimismu z předešlého zápasu, který jsme vyhráli 2:1. Navíc Vlastík, jak se stalo nedílnou součástí minimálně jednoho zápasu za sezónu, byl vyhlášen nejlepším hráčem.

Zápas budil emoce i den po jeho konci.
Vypadat to začalo ještě lépe po Marťasově informaci, že se zápasu zúčastní i Basítek. V tu chvíli jsem asi i pomysleli, že bychom mohli uspět, nicméně po pár úvodních minutách, kdy soupeř několikrát velmi nebezpečně zaútočil, nám bylo jasné, že tento zápas bude daleko náročnější než ten předešlý, jelikož soupeři byli o dost techničtější, rychlejší a pohyblivější než náš minulý soupeř.

Ve hře byly k vidění šance na obou stranách, ovšem daleko častěji a nebezpečněji byla šancemi soupeřů zásobována naše obrana než obrana našich protihráčů. Pajá chytal velmi dobře a taky poločasový bezbrankový stav nebyl úplně špatný.

Start do druhého poločasu jsme neměli úplně špatný: Marťasova nebezpečná střela, Vlastíkova tyčka, to nevypadalo vůbec marně. Bohužel 15 minut před koncem to přišlo. Studená sprcha v podobě tří rychlých gólu s námi zamávala a nádech v podobě Basítkova gólu přišel pozdě. Na obrácení výsledku už nebyl čas a při pokusu o zdramatizování zápasu jsme inkasovali ještě jeden gól a bylo vymalováno.

Pozápasové hodnocení bylo plné chytrých řečí, soudných i naprosto nesoudných úsudků a výroků, emocí a rozhořčení. Zkrátka a dobře takové, jaké po prohraném utkání má být.

Chceme-li ještě pomýšlet na sud za vítězství ve skupině a především postup, měli bychom se zaměřit více na fotbalové dovednosti a schopnosti.

text: kapitán Venál, fotky: Řízek

Žádné komentáře:

Okomentovat