VE STŘEDU HRAJEME DOBŘE

Zkažená neděle. Muž je od rána jak na trní, protože se blíží zápas. Pak odpoledne nesmyslně brzo vyrazí na fotbal, kde obvykle prohraje, načež se nesmyslně pozdě vrací domů po povinném a doporučeném pozápasovém pivu. Žena hubuje, že na dlaždičkách v koupelně, ba i v kuchyni (proč, proboha?) jsou černé kousky gumy snad ze hřiště (a jsou tam), a muž je skleslý, protože jsme prohráli. Tohle se pak opakuje každý týden.

Po mnoha letech jsme tuhle depresivní rutinu zdařile nabourali - místo v neděli hráváme totiž ve středu večer. Navíc nám to zatím celkem jde a jsme čtvrtí v nejnižší lize na planetě (čímž jsme to právě zakřikl). Považte: v prvním zápase Forejt porazil Kolíky 2:1 (tam jsem nebyl), pak si poradil s Playboy Teamem 5:2 a v minulém kole remizoval se Seniory Praha B 1:1 - i když tam jsme tedy měli jednoznačně vyhrát, protože poměr střel na branku byl asi 36:2 v náš prospěch.

Čím to je, že se nám zatím relativně daří?

- Středy nám sedí víc než neděle. Na tom může něco být, jestliže kocovina po sobotním večírku je horší než únava z pracovního anebo proflákaného dne. Možná pro někoho jo. A asi záleží na večírku.

- Chodí Jirka. Jiřina zatím ovládl statistiky všeho a po zásluze jej rozhodčí vyhlásili nejlepším hráčem na světě. On na oplátku v každém zápase vyhlásil všechny ostatní hráče, kteří mu zrovna nepřihráli, anebo udělali něco jinak. Ale on už takový je, a máme ho proto rádi.

- Naši mladí se zlepšují. Třeba Citrón udělal za prázdniny neuvěřitelný pokrok, zdrsněl a přestal se bát. I když pořád trochu zmatkuje a vymýšlí patičky, když jdeme do přečíslení, má v každém zápase spoustu šancí - byť zatím nedává góly.

Náš hráč má místo hlavy kosočtverec.

- Potkali jsme zatím samé slabé soupeře. Už jen narazit na někoho, kdo je výrazně horší než my, je celkem neobvyklé. Když se tohle stane hned třikrát po sobě, je to na pováženou.

- Spalujeme šance, ale sem tam dáváme góly. Tradičně máme problém s produktivitou, ale třeba v dlouho vyrovnaném mači s Playboyem jsme dali pět parádních fíků. A jak vědí experti z televizního studia, kdo dá víc gólů, vyhrává.

- Důraz! Zaznamenal jsem, že soupeři brečí a padají po našich zákrocích čím dál častěji. Kromě toho, že to viděli v televizi, to asi bude tím, že hrajeme docela důrazně. Nemyslím tím, že se jako Karel popereme při zápase (Kája má poslední dobou pořád nějaké excesy), ale prostě nasadíme takové nepříjemné, otravné bránění. Není to moc pohledné, ale celkem to funguje.

- Ničím, je to náhoda. Podle téhle teorie to brzo přejde a poslední zápas je toho důkazem. A ono to tak nejspíš je a brzy se z toho zase stanou zkažené středy.

text a fotky Řízek