PF 2015

Přejeme vám všechno dobré v novém roce. Ať se vám daří vše, na co sáhnete. A ideálně, pokud na to ani nebudete muset sáhnout. Pokud tančíte na tyči jako Maruška, přejeme, ať nemáte moc modřin a spálenin. Pokud běháte jako Řízek, přejeme málo výronů a řadu skvělých výkonů. Pokud se rádi válíte v pelechu jako kocour Pepan, přejeme vám, aby vás nikdo uprostřed zevlování netahal do divných výšek a nenutil pózovat na novoročenku. 

Hlavně se však mějte rádi, třeba jako Maruška, Pepan a Řízek.



Na viděnou v novém roce se těší

mnohočetný kolektiv Řízkových stránek

P.S. Takhle jsme vám přáli loni, předloni, předpředloni, předpředpředloni a ještě někdy dávno.

PRO FAJNŠMEKRY 2014

Ať na semaforu svítí pořád jen zelená anebo opravdová oranžová, ne taková ta spíš červená; ať každá kocovina trvá jen spravedlivě dlouho a každá radost mnohem déle; ať naleznete smysl i ve zdánlivě nesmyslných věcech a naopak; ať vám neukradnou kola a když už ano, ať se k nám právo vrátí; ať vyhrajete nebo aspoň remizujete ve všem, co je důležité; ať se vždy těšíte domů a ať je 2014 násobně lepší než 2013...

... to všem domácím i hostům upřímně přeje kolektiv Řízkových stránek.

BEZ PÁNA A BEZ LIMITŮ

Pacov je město Antonína Sovy z mazutu, kde však spíš lišky dávají dobrou noc všem, kdo tam přijeli vyspávat. To my ne. Pacov je město, kde se tráví silvestr. I když kolem není vůbec nic. V Hotelu Vysočina, jenž se pyšní jednou hvězdičkou, se letos dobrovolně tísnilo 22 lidí, jedna bázlivá kočka a jeden pes, který sám sebe uměl zdvojit. Jaké to letos bylo, povypráví trojice hrdinů.

Silvestr Domči: Bez Pána a ve sprše

Silvestr v Pacově byl ze začátku takový osamělý. Parta Pražáků přijela natěšená na Pána, a Pán nikde. Přes tuto nepříjemnou skutečnost jsme se však, doufám všichni, přenesli a užívali i bez něho.

Louže se dá využít všelijak, rozbít si
hubu jde ostatně taky různě

Letos nechybělo v Pacově nakupování v Albertu, dlouhé vystávání ve sprše, procházení se po městě, společenské hry, hádky u společenských her,výlet po stezce A. Sovy (jak komu), klouzání se po kaluži, Domči fotografie ve zdi, medvědí mlíčko (jak komu) hromada alkoholu, Špína, pes, párty jednohubky, cibulové kroužky, ohňostroj a taky novoroční zpívanky pro Rádoše...

Takže, jen tak dál s úspěšnými oslavami nových roků! Díky, moc jsem si to se všema užila!!!

Silvestr Řízka: Bez genia loci

Zátiší s Táborem a morem

Jsem starý. Dokonce tak moc, že už mi rozmotávání požárních hadic a horolezení na půdu ve čtyři ráno nepřijde tak cool a atraktivní, abych se k tomu přidal a třeba tomu velel. Ale ne zas tak starý, abych proti tomu nějak účinně zasáhl (přišlo mi to vlastně docela srandovní). Anebo že bych jel na pravděpodobně poklidnějšího silvestra s lidmi, kterým nerozumím, či s těmi, kteří mají děti, a že jich kolem mě je! A jsem jak pes, nesnáším rachejtle a petardy, takže až se někdy po Novém roce ztratím, hledejte mě nejspíš v útulku.

Poslední den roku jsme strávili se separační grupou Vašík, Haninečka či Handí, Zuzka, Luboš a my v Táboře. Jediné, co fungovalo, bylo muzeum takzvaného táborského pokladu (dnes by se za ty nalezené mince zřejmě dal pořídit vůz nižší střední třídy či chatička v Posázaví). Přesto to bylo zajímavé. Ve vypuštěném Jordánu jsme viděli mor a v učňovské restauraci Beseda originální otevírání bohemky, po kterém zůstal host potrefený špuntem.

I holky umí dělat bordel. Mají od nás
od všech palec nahoru.

Z dobrot mě nejvíc zaujaly Pájovy kuchařské inovace - třeba jeho sushi rolka ze šunky a bramborové kaše. Ve stolních hrách jsme si ani my nic neodpustili; při Ticket to Ride to vypadalo přinejmenším na partnerskou krizi (kdo neznal naštvanou Marušku, musel z ní mít nahnáno). Při Česku pak nečekaně vyhořel Venál. "Cože, génius noci? Toho teda vůbec neznám," nebál se toho. A nejlepší byla hádací hra s cedulkami na čele. Byl jsem kanec.

A ta bázlivá kočka? Pepan měl z Pacova depku, neopouštěl bezpečí peřiny. Když se chtěl konečně seznámit s pejskem, odvezli jsme ho pryč. Líbilo se mi, neměnil bych.

Kolik je na snímku psů?

Silvestr Páji: Bez přemlouvání a bez omezení

Na Silvestru panovala dobrá nálada. Nejezdí tam děti. Díky tomu nejsme omezeni šibeniční mírou třech panáků.

Na Silvestru na sebe byli všichni milí. V Pacově se nikdo nepozvracel. Také jsme si vyzkoušeli, jaké to je, když holky dělají větší zvukový nepořádek než kluci. A to ne proto, že by si to neuvědomily, ale protože chtěly.

Když vaří Pája.

Na Silvestru nebyl nikdy problém s tím, že by někdo nechtěl něco udělat. (Nebudu to dělat!!! Nééééééé!!!) Troufám si říct, že dokonce ani nikomu nevadilo, že jsem na této akci byl. Ani nikdo nemusel sám sebe dlouho přemlouvat, aby tam jel.


Těším se na příští turistickou akci, kde bude díky minulé radě ještě pozitivnější nálada, než byla tady.

text Pája, Domča a Řízek, foto Řízek

Fotoalbum bude časem, věřte mi.

PF 2013

Do nového roku vám přejeme hodně jídla a hodně práce, protože - jak ví i pan prezident - bez ní pečení holubi ani kachny z nebe nepadají. Aby vám chutnalo, aby vám lidé okázalým mlaskáním nelezli na nervy, a když ano, tak jim to proboha řekněte, ať toho nechají. Ať nikdy nejíte sami, nebo ať je vždycky někdo, na koho můžete u jídla myslet. 

A ať nikdo nejí z vašeho talířku

přeje redakce Řízkových stránek

NOVOROČNÍ DESATERO Z KRKONOŠ

Jak důstojně zakončit rok 2011? V lyžácích a s helmou na hlavě! A když se mě někdo za 30 let zeptá, jak jsem trávila Silvestr 2011, vybavím si:

1. Dvě bílé fábie pokryté tučnou vrstvou čerstvě napadaného sněhu.

2. Torouše znuděně ležícího v křesle, naštvaného, že už zas ponocujeme a on nemůže v klidu chrápat.

3. Důmyslnou skříňku na klíč s těžko průstřelným kódem 1234.

Anča, ta to napsala.

4. Snůšku těch nejsprostších nadávek při jinak poklidné a laskavé hře Mašinky  (aneb Ticket to Ride Europe) - ty svině nás ani jednou nenechaly vyhrát!

5. Smrad v našem pokoji u záchoda (později jsme ten pokoj překřtili na žumpu).

6. Maruščiny hřejivé vložky do bot, které se neustále shrnovaly, a zabránily tak Milanovi v neustálé snaze být první na lanovce (což jí podle mého názoru nikdy neodpustil, a právě proto ji tak potrestal v posledním čísle Mašinek, ale to je jen má neověřená hypotéza).

Toroušova pomazánková závist.

7. Lukášovu roztomilou epizodu se servírkou v hotelu Arnika:

Hotel Arnika, sedmá večerní, rezervace na jméno Werner u zadního stolu u okna. Přicházejí čtyři aktéři: Maruška, Lukáš, Milan a Ája, usedají ke stolu a sedí. Stále sedí. Nikdo si jich nevšímá. I když už mají dlouho vybráno, stále si jich nikdo nevšímá. Jedna ze servírek, ne nepodobná herečce Martine McCutcheon z Lásky nebeské, už je skoro u nás, ale jen skoro.

A: Myslíte, že si nás všimne?
L: Nejdřív obslouží všechny ostatní, pak doplní zásoby, vytře hajzly a pak možná.
Servírka (slyšela ho): Budete si přát?
A: Malou stellu.
M: Dvojku bílýho.
M: Velkou desítku.

Novoroční narozeninový dort.

L: Pro mě taky.

Servírka (vypočítává): Takže to máme jednu Stellu, malý pivo….
M: Ne, já chtěl velký.
Servírka: Pardon, dobře velký.
L: Pro mě taky velký.
Servírka (podrážděně): To mi došlo!!

Pes a jeho pán Milan.

Hodnotíme, jak moc zlý to od ní bylo, zatímco se těšíme na naši po celém dni lyžování zaslouženou večeři. Když s ní servírka konečně přijde, rozdá nám postupně talíře s pokrmy. Ten Lukášův si nechá na závěr. Svíčkovou.

„Maso je kdyžtak pod omáčkou, jo?“

Smějeme se. Servírka má plusové body. Když objednáváme po dobré večeři čtyři panáky, tři lemondy a jednoho ferneta s mangem či s čím, servírka se usmívá. Když nám je přináší, ptá se:

„Tak pro koho je ten drsoň?“ L: „Pro mě.“ Servírka se neudrží a vyprskne smíchy. „Pardon.“

Maruška, drsoňova partnerka.

8. Naše focení na Černé hoře, kde jsme všichni v helmách, brýlích a Milan dokonce v kukle. „Tahle fotka má tu výhodu, Ančo, že ji budeš moct ukazovat i v dalším manželství,“ praví Maruška.

9. Šípkový cukroví, které vlastně nikomu nejelo.

10. Milanovu hlášku (už doma, zhodnocení Silvestra): „Bylo to skvělý. Panovalo tam takový … porozumění.“

text: hostující hvězda Anna Baumová, fotky normální i mobilní Řízek

PF 2012

Asi tak to letos vidíme. Tak ať to podobně vyjde i vám. A ať vás, jistě už teď zdravé a šťastné, potká nebo neopustí láska. Ať najdete skvělé zážitky kolem sebe i na cestách. Ať všechno vyhrajete a nemusíte švindlovat a ať to, co vás nebaví, brzo pomine.

To a mnoho dalšího hostům i domácím přejí

Řízek, Maruška a Pepan

MUFLONI PROTI DUŠÍNŮM, DÍL II.

text Maruška, Řízek, Milan, Terezka, Lucka, Kamča H., fotky Řízek

Silvestrovské ozvěny podruhé. Byl pan správce hodný, nebo to byl zakomplexovaný desperát? Jaký je příchod nového roku z pohledu němého tvora? Dalo se to tam vydržet, nebo nedalo? Kam vlastně zmizel ten muflon? A kam Dušín? Na tyto otázky odpoví, nebo neodpoví druhá část vzpomínek na pobyt v Rožmberku.

Za blankytně modrým závěsem na mě kouká trofej muflona s parfémem značky „Stinky socks“, na jednom parůžku guláš a na druhém síťovka s lahvemi kvalitní
lihoviny. Prostě pohled pro bohy. Noci jsou různé, na některé rádi zapomenete, na jiné si vzpomenete horko těžko. Nebo ty, které byste naopak zapomněli raději. Nakonec jsou tu i ty, které nezapomenete nikdy, ať už z jakéhokoli důvodu. A právě sem patří má jediná noc v ubytovně START i přesto, že to nebyla ona magická noc na 1. 1. 2011.
(Kamča H.) 
------------------------------------------------------------------------------

Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Bohužel to nebyla ozvěna našich libých hlásků, ale pana správce-myslivce. Náš tvrdě radotínský styl chování asi v jeho žebříčku tolerance dosahoval do záporných hodnot a tak na nás byl občas trochu nemilý. „Ale pane správče, my Vám vaši nepřízeň k nám odpustíme, máte totiž moc pěknýho muflona a kamna na tavení skla!!":-)
(Terezka) 
------------------------------------------------------------------------------

LUCČINU VERZI PŘÍBĚHU SI I S OBRÁZKY MŮŽETE PROHLÉDNOUT PO KLIKNUTÍ NA IKONU MIRKA DUŠÍNA.

Správce tyran se mi vryl do paměti. Potkal jsem v metru chlápka v mysliveckym a adrenalin mi tryskal do žil. Aby ne, když jsem byl skoro u všech průserů (ač nevinně!), ostatně Kajetán ví taky svoje. A co teprv ten pomatenej autobusák, co projel zastávkou o pět minut dřív! Ještě, že jsme koupili Eisberga. S hodinama tam byl vůbec kříž. Jediný funkční běžely na Prima COOL a třeba v kuchyni bylo pořád pohodovejch 8:30. Jednou jsme si udělali Itálii, jen škoda, že to nevyšlo s tou pizzou na kamna.
(Milan)
------------------------------------------------------------------------------

Kamasutra bliká v dáli, Milan má jégrovky, Pája točí spícího Smígla. Večer utíká nad č(Č)eskou hrou a karibským rumem, budí mě Kašpárek v rohlíku. Kam zmizel muflon, přemýšlím s bruslemi na nohou a protivítr přináší běžkujícího Kajetána. Vašek se opíjí líbáním královny. Je půlnoc, Luky má narozeniny, tak zdravíme venkov. Nový rok projíždíme v mňoukajícím autě. Jsou to těžce vydělané peníze, říká si posádka, podobně jako v případě těch kurev v minus patnácti.
(Maruška)
 ------------------------------------------------------------------------------

Ujížděli jsme novoroční tmou, Maruška klimbala a kocour nepřestával mňoukat. Byl totiž vzteklý, že už jedeme domů a že si při naší 27hodinové návštěvě Rožmberka nic neužil. Nezažil offroadové bruslení na Lipně ani neviděl Pájovo dominové silvestrovské perpetuum. Neporazil dvě chytré žurnalistky a jednoho rádoby všeználka, hhh, ve hře Česko. A to dvakrát. A nevzali jsme jej ani do baru Kocábka, kde nám extrémně hnusná poslední večeře napověděla, že po půlnoci může být opravdu všechno jen lepší.
(Řízek)

PRVNÍ DÍL SILVESTROVSKÉ MOZAIKY NAJDETE TADY. 

NÁZORY NA SILVESTR, DÍL I.

text Máňa, Venál, Kamča T., Smígl, Pája, Marťas, Bejk, fotky Řízek a Maruška, smajlík Milan

Nový rok si žádá odvážné projekty. Oslovili jsme proto asi všechny, kdo s námi byli na Silvestra v Rožmberku, a chtěli jsme po nich stručný souhrn jejich zážitků a dojmů. Jelikož nás nečekaně téměř nikdo neposlal do háje, povídání zde vyjde ve dvou částech. To pro ty, kteří se nenašli.

Po roční pauze tu byl opět silvestr, a tak se celkem velká skupina sešla v růžové ubytovně v Rožmberku. Dělo se toho mnoho, pilo, jedlo, na procházky se chodilo, na běžkách se běhalo, někteří si zajeli do cizí země na lyže a na brusle na Lipno jsme se taky dostali. Každý si odvezl různé vzpomínky, ale zjištění, že náš milovaný muflon přes noc zmizel a nikdo nevěděl, kde je, se jistě vrylo do paměti každému. Všichni jen věděli, kde není a kde by měl být. Co ještě dodat? Snad se sejdeme zase za rok!
/Máňa/
------------------------------------------------------------------------------

S otevřenou náručí a srdcem na dlani nás přivítal pan správce. Byl moc milý, a tudíž jsme s ním neměli vůbec žádný problém. Co se týče lidí, nebylo nic, co by mne překvapilo. Lukyk jel brzy domů, Lucka se rozloučila se slovy „Tak na tohle jsem moc velký Mirek Dušín,“ ačkoliv nevím o nikom, který by se jako Dušín nechoval, a další tři prostě odjeli. Silvestr se mi moc a moc líbil. Skvělý lidi, super akce (např. bruslení na Lipně), pohoda, pecka prostředí, skvělý Česko, skvělý fotbálek, skvělá...

/Venál/
------------------------------------------------------------------------------

Předčasný odjezd, ječící Kajetán, zamrzlé Lipno, ožralé osoby, omrzlé tváře, bordel všude, nádherné město, černé historky, dáme panáky, zelená felicie.

/Kamča T./
------------------------------------------------------------------------------

Schizofrenní silvestr. Zvláštní název, ale mě to tak opravdu přišlo. Náladový pan správce, náckové na místní geronto-zábavě, Rychlé šípy opustivší naší "zkaženou" společnost, novoroční předsevzetí a mazání starého a špatného. Přiznávám, že toto dolehlo i na mě. Nicméně užil jsem si všeho. Super lidí, zábavy, zdvižených palců (ještě teď mě bolí:-)), muflona... Vyvenčil jsem i lyže, byť to vyšlo až na třetí pokus.

Všem fajn lidem a i ostatním přeju šťastný rok a zase někdy!

/Bejk/
------------------------------------------------------------------------------

Uvítali mě myslivci, hodný pan správce a muflon. Šel jsem spát sám. Ráno jsme vypili Pájovu vodu a pan správce už nebyl tak hodný. Dvakrát jsem šel na autobus a dvakrát jsem neodjel, všechno bylo dvakrát. Eisberg. Večer Itálie bez pizzy, věž a Řízek. Nešel jsem spát sám. Ráno jsme vypili Pájovu vodu a podmáslí. Muflon zmizel. Odjelo pět lidí, které to sralo. Lipno. Běžky, homoobleček, vítr a ostrov pro králíky. Večer mistrovství ve fotbale, bílá liga a silvestr. Ráno podmáslí, uklidit a domů.

/Smígl/
------------------------------------------------------------------------------

„Dáme panáky?“ bylo slyšet z jedné strany a „federální agent“ z druhé. Kdo? Radši nikdo. Pět lidí jelo domů. Proč? Protože se jich víc do auta nevešlo. Chytit autobus není sranda, ani střízliví. A Maruška není pí**, ale to všichni víme. Jó ještě muflon.

Doufám, že jsem nebyl jediný, komu se to líbilo. Chtěl bych s váma jet zase. A přijďte, až bude promítání. Snad se to stihne ještě letos.
/Pája/
------------------------------------------------------------------------------

Klid, pohoda, dobrý den, NE, nedotýkat se, UF, jídlo, pití, povídání, pití, hádka, usmiřování, panáky. Panáky, Hanka, procházka, psi, vrazi, zábava, Česko, panáky, střepy, nostalgie, panáky.
Bordel, zloba, běžky, panáky, Pája pryč, věž, panáky, řeka, zima, krev, panáky.

Bordel, zloba, jdu pryč, neví, panáky, loučení, výlet, pivo, fotbálek, 3, 2, 1 bum, písnička, pivka, panáky. Únava, úklid, panáky, návrat, kamera, mají mě rádi, Kajetán, nashledanou, sbohem.

Tak zase za rok!
/Marťas/

Pokračování najdete zde v pátek či v sobotu, dle nálady.

VŠECHNO NEJLEPŠÍ

Buďte hodní, nezlobte se ani navzájem. Ať vás letošní rok nebolí, ať vám chutná, mají vás povětšinou rádi, neujíždí vám autobusy před nosem a ať si přes to všechno plahočení a pinožení najdete čas třeba na pěknou knížku. A ať se vám chce pracovat i v pondělí ráno.

To i mnoho dalšího by si a vám přál kolektiv těchto stránek.