DUHOVÁ ENERGIE

V Táboře mezi hnědou a růžovou
text a foto Řízek

Střetnutí dvou naprosto protichůdných světů jsem včera mohl přihlížet v Táboře. Nedošlo k němu; duhový průvod sympatizantů gayů a leseb hermeticky oddělil pás těžkooděnců od jejich odpůrců, pro které se vžil eufemismus pravicoví radikálové. Ti se navíc dočista ztratili v úzkých uličkách města. Nebo kdoví, třeba taky nakonec šli oslavit jinakost…

Nahnědlých přívrženců Dělnické strany přijela jen hrstka. Na jejich shromáždění, které průvodu předcházelo, shlížel pan Hus a jak říká moderní klasik, měl štěstí, že je kamennej. Tragikomická podívaná, které se dobrovolně zúčastnili tři uhrovití vlajkonoši, trojice koktajících, plamenných řečníků (zvlášť místní eurokandidát - zjevně dyslektik - válel) a kromě nich na lavičkách už jen několik přitakávačů a sympatizantů, by mu asi slušně polechtala bránici. A byl by v pase zlomenej.

Desítky novinářů, z nichž se většina raději oblékla do zelených vestiček PRESS (v předtuše války), z tohoto fiaska vytvořily událost. Někteří mí kolegové se dokonce nezdráhali trojici řečníků po skončení vyzpovídat, jak že mysleli některé své teze. Pro mě je důležité, když jsem se po těch asociálech rozhlédl, že za duchovní (!) základ rodiny považují otce, matku a dítě. Další verbální perly snad ani nemá cenu citovat, ale kdybyste si to někdo chtěl stůj co stůj přečíst, mám to někde načmárané v bloku, i s kritickými připomínkami. "Mítink" skončil oproti plánu téměř o hodinu dříve, řečníkům došla moudrá slova a vlajkonoše bolely ruce. Asi.

Mezi gayi bylo příjemněji. Několikasethlavá Queer Pride se Táborem nesla s duhovými vlajkami, úplně v pohodě a bez nějakých větších excesů. Občané civěli, jeden pošahaný pouliční kazatel tam do tlampače breptal něco o hříchu a o tom, že je pánbůh všechny nakonec potrestá, náckové, kteří by si to taky zasloužili, byli někde schovaní. Aby ne, v davu bylo dost zle se tvářících anarchistů, ani duhová barva to nemohla zakrýt. Zelení novináři, barevní lidé i já v narůžovělé košili, kterou jsem si přesně pro tuto příležitost omylem při praní obarvil červenými trenýrkami, jsme se procourali až na kraj města.

Tam dýchánek pokračoval už bez nás. Média pochopila, že z toho dnes senzace nebude, a tak nechala festival být a uháněla do redakcí, v lepším (i našem) případě na oběd. Přišla tak o muziku, divadlo a třeba i workshop zaměřený na výrobu erotických pomůcek. Zkrátka udělej si sám.