NA OKOŘ ZA BAGREM

Osmdesátikilometrové odpoledne
text a telefonní fotka Řízek

To bylo tenkrát, když můj dobrý přítel Milan ještě nepodlehl ženskému lakrosu. Tehdy dosud neměl na hýždích vytetováno „FIL World Lacrosse Championship, Prague, 17th – 27th June“ a „Go, Czechs, go!“, neusínal vedle lakrosky a nebudil se vedle lakrosačky a každému na potkání nevyprávěl soupisku všech šestnácti účastnících se zemí a detaily sofistikovaných pravidel tohoto sportu (například nařízení o Nebezpečné střele).

Tehdy jsme ještě jezdili na kole. Naposledy, co si tak vzpomínám, jsme vyrazili na Okoř. Byla to samozřejmě cesta, jako žádná ze sta, no a začátek byl sakra těžký. Taková pizza před jízdou, byť velmi chutná, znamená totiž velký handicap, zejména pokud se jede do kopce. Stejně jako Milanova zaseknutá brzda.

Zato když jsem si kousek za vsí Chrášťany stopnul bagr, to se to šlapalo skoro samo. Bagr jel rychle, byl patřičně žlutý a mohutný, a tak za ním vůbec nefoukalo. Milan však nezachytil bagrův nástup, když jsem na něj po několika kilometrech počkal, byl uražený a řekl, ať příště jedu na výlet s bagrem. Jenže ten bohužel mezitím někam odjel, asi na lakros. Nestihl jsem si na něj ani vzít číslo.

Cikánka, Zadní Kopanina, Ořech, Zbuzany, Jinočany, Chrášťany, Chýně, Litovice, Jeneč, Dobrovíz, Nové Středokluky, Středokluky, Číčovice, Malé Číčovice, Pankovice, Metalice – znělo to jako nějaká tajemná mantra, když nám tak mizely za bicykly. Nebyl ale čas o tom přemýšlet, v údolí mezi domky se objevila Okoř.

Zřícenina samotná, ač jsme se navzájem viděli prvně, byla chuděra trochu stranou zájmu; bylo třeba objevit tajemnou indicii dramatické spotřebitelské soutěže o horské kolo, a ovšemže i hospodu. Obojí se podařilo, pardál za 15 pak způsobil, že jsem měl na schůzku dorazit později.

Čtyřicetikilometrová trasa zpět vedla zcela jinudy, přes vesnici pojmenovanou po současném hradním esejistovi, který mezi svými předky zapřel opici. Obloukem jsme se vyhnuli Podkozí, Dolnímu Podkozí i Kozinci – ještě toho trochu! I bez nich jsme toho měli celkem plný brejle. Jakmile jsme sjeli do Radotína, Milan šel na lakros a já shánět nějaký sympatický bagr.