OBÍHAČKA

Boj o bačátko
text a foto: Řízek

Už je tomu řada let, co jsem členem Radotínského turistického klubu. Dalo by se říci, že s ním bylo do značné míry spjato mé dětství, pubertování i adolescentování. A proto je logické, že čas od času zabloudím i na oddílové stránky.

Onehdy jsem se začetl do poutavého textu, který tam slouží coby úvodní slovo. Kolega Péťa v něm brouzdající veřejnosti odhaluje veškeré taje našich oddílových aktivit. Zapomněl snad jen na to, že hrajeme vista, jezdíme na silvestra do podivných chatiček a že se z našeho středu vyloupla veskrze úspěšná fotbalová a bowlingová a možná i horolezecká družstva.

Chystal jsem se zrovna na schůzku, a tak jsem nahlédl, co se tam vlastně praví o ní. Podle plánu bychom měli hrát „různé sportovní, vědomostní, zábavné či logické hry.“ Děti by pak měly získávat „praktické znalosti ohledně turistiky (..) a přírody.“ Celá naše činnost je totiž „pestrobarevná“.

--------------------
Minulou středu jsem přišel na pravidelnou oddílovku později, dorazilo jen šest dětí a Péťa. Navrhl jsem, že bychom si mohli zahrát kopanou; kolega, jak je jeho zvykem, nebyl proti. Během ostře hraného mače mnozí přišli do kontaktu s trávníkem a se zimou, a tak získali praktické znalosti ohledně přírody.

A když už byl čas na nějakou tu změnu, Péťa lakonicky prohlásil, že nemá cenu nic začínat, když je tu tak málo dětí. Že on, když mu přijde do školy třeba jen devatenáct žáků z třiceti, že se radši do ničeho nepouští. Všichni přece známe a všichni jsme používali ty výmluvičky, že tohle tvrdé i nebo tenhleten Jirásek prostě nemůžu umět, když jsem tu dva dny nebyl, že jo.

Vrtalo mi hlavou, co pak během vyučování češtinářovi svěřenci dělají. Ti naši na nic nečekali, chopili se pingpongových pálek a pustili se do obíhačky. První tři vypadnuvší dostávali trestná písmenka z určeného výrazu. Někdo bůhvíproč prosadil Velkého baču, pro sídlištní děti měla ta slova zřejmě exotický nádech. Na konci byl i bača moc velký, tak se hrálo o Bačátko. Vítěz si písmena pak mohl buď odmáznout, či si hrdě připočítávat body. A tak to byla sportovní, velmi zábavná a s trochou fantazie i logická hra.

Takže ano, nejsme černobílí, jsme pestrobarevní.