Proces přerodu mimoňů v profesionálně vyhlížející novináře pravděpodobně souvisí s přeměnou redakcí na newsroomy. Ve snaze zlepšit kooperaci a zavést "workflow" se zrušily takové zbytečnosti, jako jsou zdi mezi jednotlivými rubrikami a soukromí.
Vršení starých novin do nekonečného komínku a prázdných lahví na stole není populární, stejně jako jakýkoli bordel (což pochopitelně těžce nesu). Dokonce i kolegové, kteří na poradu přicházejí ve zpoceném cyklistickém dresu a následně rohlík a vlašák drobí do klávesnice, už jsou velkou výjimkou; vzhledem k absenci zdí a zkracující se mezilidské vzdálenosti (proces hňahňání) se totiž upřednostňuje stravování kdekoli jinde a konzervativnější způsob dojíždění do práce.
Můj bývalý kolega po svém konci v redakci nedodržel směrnici o recyklaci a svou uschlou kytku i s květináčem prostě vyhodil do koše (vlastní, neschválené rostliny jsou prý ostatně nějakou směrnicí také zakázány). Kytku jsem z koše vylovil a zalil a ukázalo se, že ještě nebyla tak dočista po smrti. Nejsem sice žádný botanik, ale přece kdyby byla, těžko by se na jejích periferiích začaly objevovat takové zelené věci, pupence či co vlastně.
Kytka přesně před měsícem |
Aniž by dosud vlastnila potřebné povolení k životu, dočista se vzpamatovala. Je tak jedinou zelení kromě oficiálních palem široko daleko.
Doufám, že je to jen začátek vlny rebelie proti unifikaci novinářů a jejich prostředí, na jejímž konci bude triumfální návrat vlašáku, krys, ňader a santusáků se psy do českých redakcí.
text a foto Řízek
Žádné komentáře:
Okomentovat