čtvrtek 8. ledna 2015

ČESKO VE TŘI, OSADNÍCI V PĚT

Dívali se na nás s obavami a nevraživostí, již čepice, šály a zimní bundy nemohly ukrýt. Na maminky a tatínky, domorodce z Nespek, jakožto i na jejich ratolesti, partička tří mladíků a dvou dívek se dvěma boby a jednou termoskou s grogem působila jako nečekaný rušivý element silvestrovského sáňkování na místním svahu. My jsme je nechtěli anektovat ani jejich děcka ohrozit nebezpečnou jízdou, ale vysvětlete jim to!

Nakonec se všechno obešlo prakticky bez incidentů, byť hybnost některých našich posádek byla značná a kopec vážně strmý. Akorát nějaký chlapeček s bobem najel do mé manželky, ale vyprovokovat jsme se nedali. Jen jsem žertem chtěl havarovaného chlapečka podrobit orientační dechové zkoušce na alkohol, čemuž se jeho maminka silvestrovsky přívětivě smála. Byli jsme na poslední procházce daného roku, courali jsme se zasněženou středočeskou krajinou a stejně jako o rok předtím jsme se blbě najedli v místní nespecké restauraci. Legendární plovací hranolky vystřídal matlací bramborový salát. Ale příští rok to určitě zase zkusíme znovu.

Už s mokrými botami a rozsednutými boby jsme zalezli do senzačně vyhřáté chaty. Zatím se kocour Pepan nečekaně aktivně seznamoval hned s dvojicí cizích koček a nevypadal, že by mu tenhle rušivý element vadil. Ale možná trochu vyčítavě sledoval svého bezmála třicetiletého pána, který ho kdysi nechal upravit tak, že si s cizími kočkami může tak maximálně povídat.

Vybalili jsme kvanta jídla a kosořský barman nás zásoboval rozličnými drinky. Ťukali jsme si s docentem, který nám tak nádherně zatopil a jehož chatu jsme obsadili. Sedli jsme si tak, že každý mohl koukat do kamen, což je ta nejchytřejší televize, jakou znám. Vybalili jsme společenské hry a zase jsme se do toho vložili tak intenzivně, že nás příchod nového roku zastihl v nedbalkách.

Pak jsem viděl něco hrozného - kousek televizního silvestrovského "mejdanu". Byl sice nový rok, ale na obrazovce jako by se zastavil čas. Kompars ve studiu předstírá, že sedí v hospodě a dobře se baví. Vlastně předstírá i to, že jsou v novém roce, protože jsou předtočení. Dechovka předstírá, že hraje, a když má pauzu, Izer vypráví sprosté vtipy. Třeba tenhle: Chlapovi se na silvestrovské zábavě líbí slečna. Čeká na ní před záchodem. Neví, jak ji oslovit. Jak se jmenujete, slečno? Ne, to je blbý. Kde pracujete? To je snad ještě horší. Nakonec dívka vyleze ze záchoda a chlap řekne: Sralas'? Všichni se smějí.

Vrátil jsem se na radši na chatu a všichni jsme si přáli a volali jsme kamarádům a známým na jiné, bujařejší silvestry a v malé obci toho času decentně pod sněhem lítaly petardy a ohňostroje. Chudáci psi a další bojácná zvířata se na to dívali s obavami a nevraživostí, kterou se zakrýt nedá a která tu bude zase napřesrok, stejně jako televizní Izer, jako moje nakládané hermelíny, které nikdo nejí, jako Lubošova hovorná nálada, jako holky, které jdou brzo spát, jako zlomyslná vědomostní hra Česko ve tři ráno a Osadníci v pět a jako tohle trochu povinné juchání, které je ale nakonec docela fajn.

text a fotky Řízek

Žádné komentáře:

Okomentovat