NALEPENÁ IDENTITA

 Přetvářka je v módě a je hrozně jednoduchá. Nevýrazný šedivý úředníček ze sebe dělá nejlepšího možného lídra státu tím, že všude, kam přijde, zběsile gestikuluje rukama, asi mu to řekli poradci. Starý noblesní pán se stylizuje do pankáče - pravda, jen na plackách a tričkách. A podobně starý jezevec zase předstírá, že je aligátor. Není pak snadné se v tom dnešním světě vyznat. Co teprve, když se přetvařujete a nevíte, kdo vlastně jste.

Prý tu hru předvádějí v Partičce, avšak já jsem ji neznal. Na čelo ti nalepí papírek a ty máš hádat, co je na něm napsané - a tedy kdo či co vlastně jsi. Zároveň se dlouze zamyslíš a vytvoříš identitu někomu jinému. Když hádáš správně, můžeš se ptát dál. Jinak hraje další bytost.

Zní to, pravda, trochu primitivně, ale na silvestru v Pacově jsme se s tím docela dobře zabavili.

Nevím, dál.

Hlavně se mi splnil klukovský sen: stal jsem se během jednoho večera kancem se šípkovou omáčkou a vzápětí Ježíšem. Obě tyto osobnosti v běžném životě respektuji, byť nestejnou měrou.

Velmi srandovní situace nastávají, když se v kolektivu objeví dva totožní jedinci, což samozřejmě navzájem netuší. Stalo se nám to v případě cmundy po kaplicku a taky Ježíše. 

Tak co se tak ježíš?

Ačkovi vím, že do stejný řeky nevstoupím, troufale jsem onehdy Marušce zabavil její lepicí papírky, jimiž si ve svém zkouškovém období značkuje postup skrze kodexy. A zkusili jsme to zahrát i s dětmi.

Tady jsme narazili na několik problémů, a to ten, že jim lepítka na čelech zpocených z právě skončeného fotbalového mače nedržela, byl ten nejmenší.

Bieber, kníže, Čech a tuším Obama.

Všeobecný přehled žáka druhého stupně je v průměru asi celkem přijatelný, ovšem existují mezi nimi obří rozdíly, což se právě zde ukázalo.

Tak třeba Michal David. Člověk by řekl, že je to už málem učivo prvouky. A ono ne. "Jak můžu zpívat pop, když jsem plešatý?" dumal Viktor. Podobně i další. Hlavně postup typu Jsem sportovkyně? - Ano. - Hmm.... Jsem zpěvačka? - Ne! nás neustále dostával do kolen.

Majkl Dejvid.

Z našeho exkluzivního sociologického zkoumání tedy vypadlo, že celkem snadno odhalitelní jsou sportovci (Jágr a Čech, ovšem Špotáková ne), složitější je to u umělců (Lucka Bílá, Justin Bieber a Božena Němcová ještě jo, ale Polívka vůbec) a politiků (Obamu jsme zvládli, ale Schwarzenbergovi jsme nemohli přijít na jméno).

Ale bylo to fajn. Jen se na konci schůzky nenašel nikdo, kdo by po nás v klubovně uklidil. Tak jsem zametal já. Ježíšovi to nevadilo, ale kanec ve mně se cukal.

text a fotky Řízek a foto kance Maruška