NEČASOVI KLUCÍ ZLOBÍ

Komentář metropolitního průseru
text Maruška, ilustrační foto Řízek

Svět se zbláznil. Rozdíl mezi pravou a levou se stírá. Rychlé šípy se kamarádí s Bratrstvem kočičí pracky. Přesně tak působí oranžovomodré páření, jehož výsledkem je velká koalice na pražském magistrátu. Věrní voliči kroutí hlavou, příznivci topky taky (protože ti ostrouhali úplně) a diví se i předsedové obou stran. Radost z toho mají leda tak Bohouš a Karel, kteří si plácli někdy v půl čtvrté ráno, možná už před několika měsíci.

Praha je stát ve státě, což potvrzuje i výsledná perverzní smlouva. V čele toho státu teď stojí partička zlobivých spratků, kteří využili vytíženosti rodičů a trochu jim přerůstají přes hlavu. Pražská ODS a ČSSD tímto krokem ztratily příliš mnoho. Občanští demokraté naprosto podstatnou část skalních příznivců. Mají teď několik dní na to, aby takovou pornografii před voliči alespoň částečně obhájili, jinak pro ně bude mít tento krok existenční rozměry.

Počínání levice a pravice v hlavním městě a jejich následná spolupráce není až tak nebezpečná. Nebezpečné je, jak to působí navenek. I kdyby na magistrát nastoupila TOP 09, zatížená zatím leda tak Kalouskovou oblibou alkoholu, nic by nezměnila. Kostlivců ve skříni je tam i na čtyři roky příliš. Velká koalice ale nenávratně poškodila tvář obou největších českých stran v očích těch, kteří jsou v demokracii nejdůležitější.

Modré metropolitní děti se teď cítí jako vítězové, bezesporu se tak cítí i tým oranžových. Dost ale bylo hraní. Je na čase přivést do Prahy Nečase, který by měl využít svého poetického příjmení a dokázat, že zvládne stranu reformovat tak, jak sliboval. Ostatně čtyři děti už vychoval, tak by mu banda pubertálních fakanů neměla dělat problém. Zhrzené příznivce zpátky nenaláká, ale pokud situaci na magistrátu jakkoliv objasní, nebudou se alespoň muset bývalí voliči stydět za to, že straně kdysi pravidelně házeli svůj hlas.

AFÉRA S BRUMÍKEM

Inťoši na výletě
text a fotky Řízek

Na víkendové výlety s turistickým oddílem patrně nikdo z nás nejezdí s tím, že by se tam něco extra nového dozvěděl. Několikahodinové hegeliánské rozpravy ani diskuse o čerstvých knižních novinkách nebývají zvykem, to spíš to nasávání - třeba vjemů z podzimní přírody a magického šustění listí pod vibramovou podrážkou. Nicméně, občas mí kamarádi i překvapí.

Na podzimkách jsme se takhle v neděli ráno docela pěkně přeli o unijní dotační politiku. Na to, že debata následovala po nedlouhém spánku, to bylo, myslím, velmi zdařilé. Panelu u hranatého stolu se během mazání snídaně zúčastnili dva zarytí eurooptimisté a eurosnílci, jeden levicový euroodmítač a eurodemagog a jeden povrchně vzdělaný mediální euroskeptik.

Díky dotacím jsme měli prima snídani.

Dokonce jsme probrali klady a zápory společné zemědělské politiky. "No né, ty si děláš srrandu, ale voni ti zemědělcí fakt nemaj ani na chleba," vykřikoval brunátný diskutér. "V tom si s tebou, jestli mi to nebudeš mít za zlé, dovolím nesouhlasit. Agricultural politics je trend, který naznačuje správnou cestu, jíž by se v budoucnosti Unie mohla společnými silami ubírat," distingovaně oponoval jiný diskutér. Než nám došly chleby a argumenty, ohřál se čaj a vychladly rozjitřené emoce.

Zůstaňme u pečiva. Při dlouhé cestě z hradu Houska jsme rovněž namáhali hlavičky. V podobném složení, jen na post Bobíka nastoupil Péťa. Utkali jsme se ve virtuálním slovním fotbalu.

Virtuálním proto, že hledané slovo je neveřejné a nesmí se za žádnou cenu vyzradit. Existuje jen v nápovědách. Klíčové je samosebou udržet nit, tedy tušit, na který výraz se snaží příjít hráč před vámi. Když se to nezdaří, tak se pak Vlasta třeba domnívá, že má hádat "orgasmus", když hledaný výraz byl přece "onanie". A to je sakra rozdíl. Nejenže dostal góla, ale navíc celý zčervenal.

Zatímco o chvost tabulky se v líté bitvě na cestě mezi Rájem a Mšenem přeli Péťa s Vlastou, v čele to bylo dlouho tělo na tělo mezi mnou a Maruškou. Zakolísal jsem poprvé až na Blekotovi - vždycky jsem byl arabeloodmítač, takže to mě ani neurazilo.

Slovní fotbal Vlastovi jde tak jako reálný.

Vrchol byla ale aféra s takzvaným mléčným výrobkem. "Je to mléčný výrobek a hodně se to jako reklamuje," napovídal jeden ze slabších hráčů. Byl jsem si jist, že to má začít na "br" - a na jakoukoli reklamu na bryndzu jsem si opravdu nemohl vzpomenout, a tak jsem kapituloval podruhé. Nicméně všichni moji spoluhráči věděli. Byl to totiž Brumík.

Brumík? Takový ten sladký paskvil s ksichtem medvídka? Tohle že je z mlíka? Vždyť i Brumík sám na svých webovkách uvádí jako mléčné výrobky sklenici s mlékem, jogurtový nápoj, kousek sýra, tavený sýr, ovocný jogurt, sýrovou pomazánku, tvaroh a podmáslí - ale sebe ne! Sebe chutný méďa totiž považuje za cereální výrobek. A to je sakra rozdíl.

Cereální = ze zrní. Ne z mlíka.

Cekal jsem, že mě aspoň podrží ostatní turisté. Jenže chyba lávky. "No to je mléčnej výrobek, stejně jako čokoláda," dostalo mě do kolen.

Zkrátka a dobře, diskutovat se s nimi dá, ale když jdou do krámu, hledají mléko a jogurty mezi fidorkami a čokoládami a naopak. Takoví jsou mí kamarádi.

A já zase neumím prohrávat.

MOURINHOVI HOŠI

 FC Forejt – Plný plíce 3:1
text Vencános 313, podzimně mobilní fotky Řízek 244

Stejně tak jako jeden z nejúspěšnějších trenérů na světě, i my upřednostňujeme hru ze zajištěných zadních pozic. Srovnávat tady ovšem současný tým Mourinhovy party s tím naším by bylo ovšem více než k pobavení. Ale přece jen, je tady jedna, dvě podobnosti.

Fc Forejt i Real Madrid vedou své soutěže a mají oba dva velmi vydařené skóre. Zatímco naše skóre dosáhlo na metu 24:5, to madridské 27:5. Je tedy vidět, že jdeme tou správnou cestou. Mé přání je, abychom na té cestě zůstali ještě tři zápasy. Ty zbývají do konce ligy.

„Ty jo, vidíš je? Jsou skoro všichni vyšší než my, to bude zase průser," pomysleli jsme si s Péťou. Tak kapitáni ke mně, zahlásil rozhodčí a já už klusal ke středovému kruhu, abych mohl losovat o balón. Z losování nakonec nic nebylo. Já si nechal stranu a soupeř míč. Beztak byl jejich.

Pozápasová spokojenost v pološeru.

Po úvodním oťukávání nastalo na každé straně několikero zajímavých okamžiků, které jako kdyby hlásily: “Přijde fík, fíkus se blíží,“ ovšem nebylo jasné, na jaké straně. Vlastík nevyužil zaváhání brankáře a balón zpod něj nakopl vedle brány a na druhé straně zase zazvonila tyč.

Soupeř se valil na naší bránu. Naštěstí z toho nic nevytěžili, a tak jsme mohli udeřit my. Po rychlém rozehrání, kdy jsme s Marťasem běželi za takřka ztraceným balónem, se srazil brankář se svým obráncem, já jsem se zorientoval a z otočky napálil míč do poloodkryté svatyně hostujícího týmu. „Jedna nula, yes, jedeme dál, pojďte,“ takto jsme se navzájem motivovali a podporovali, co to jen šlo.

Bohužel pro nás za pár dalších chvilek soupeř srovnal a nám bylo jasné, že následující chvilky pro nás budou opravdu horké. Následovalo lehké zatlačení FC Forejt do defenzívy, ale faul hostujícího útočícího hráče nám dal šanci rozehrát standardku od naší branky. Té se ujal Štěpán a já jsem si pomyslel, je to dost daleko, ale tak třeba to dopadne. A vskutku, balón se snášel směr branka, já jsem vyskočil, balón mě netrefil, gólman na něj nedosáhl, a tak míč skončil v síti a my se mohli radovat z druhého gólu.

Vlasta popisuje, proč to zase nevyšlo.

Do poločasu se již nic významného nestalo, a tak jsme s relativním klidem o přestávce mohli probírat, co dál. Po poločasové pauze na nás soupeř pořádné vlítnul. Útok stíhal útok a obrana se vyznamenávala. Soupeř sice držel více míč na svých kopačkách, ale nebylo mu to nic platné.

Po osmělení v druhé půlce jsme převzali iniciativu my. Výsledkem byla dvě nastřelená břevna z kopaček Vlastíka, přečíslení a další šance či pološance, které jsme nedokázali proměnit. Po této naší smršti se opětovně začali o slovo hlásit soupeři a vše to vygradovalo skvělým zákrokem Lukáše, který nohou zachraňoval.

Po dalším intermezzu, kdy se nic moc nestalo až na několikero střídání, následovala jednoznačně nejhezčí akce, kterou soupeři nebyli s to vydýchat. Luky výkop, já hlavička na volného Péťu, Peťa z první a góóól. Další branka soupeřem otřásla a my už výsledek pohlídali až do konce.

Díky všem. Makáme dál, co to jen půjde.

Made by Vencános 313