TVRDÉ Y (BĚŽECKÁ ABECEDA)

Miloš Čermák sepsal do speciálního běhacího vydání Hospodářských novin, jehož speciálnost i velkolepost malinko narušila jakási vládní krize, takovou abecedu o tomto údajně nejlevnějším sportu. Protože i moje nápady mí kolegové svévolně vykrádají a tento se mi líbil a lepší teď nemám, nabízím vám svou vlastní soukromou běžeckou abecedu letošního pražského maratonu.

A - Až budu (konečně) v cíli. Od 32. kilometru jsem nemyslel na nic jiného.

B - Blbost. Vlastně jsem myslel i na to, že běhání na vzdálenosti delší než řekněme 20 kilometrů je úplná kravina. Tím spíš na asfaltu, kočičích hlavách a s dalšími deseti tisíci lidmi.

C - Cíl. Prostor s modrým kobercem, časomírou a lidmi, kteří předávají každému medaile a těch hůře vypadajících se s upřímným zájmem ptají, jestli nepotřebují pomoc, což jsem odmítl.

D - Drogy. Pár kilometrů před koncem potřebuju jakýkoli doping. Dobrovolníci mají jen banány, pomeranče a ionťáky. Na jednom stolečku ale leží kostky cukru. Samotný cukr jsem nejedl od dětství a je to paráda.

E - Energie. Kvůli jejímu akutnímu nedostatku s sebou prozíravější běžci tahají jakési gely. Ti hloupější marně vyhlížejí občerstvovací stanice.

F - Fronta na toitoiky. Odvrácená strana jakéhokoli většího závodu. Bez níž to ale nejde. Lidé, kteří z budek vycházejí, se na čekající povzbudivě smějí. Kdo zvládne maratonskou toitoiku, toho už maraton nezaskočí.

G - Garmin Forerunner 230. Jeden z jednodušších modelů americké značky sportovních hodinek. Umí ukazovat tep, průměrné tempo, čas i další praktické věci. Naopak neumí člověka přesvědčit, že běží příliš rychle, plastovému tělu s gumovým řemínkem prostě chybí autorita.

H - Honzejk Petr. Známý komentátor HN a zkušený běžec. Taky kolega, který mě po jarním poměrně rychlém půlmaratonu dokázal přesvědčit, že zvládnu dvojnásobnou vzdálenost když ne za tři hodiny, tak za 3:15 určitě. Petrovi autorita nechybí, ovšem mně se na konci nebudou dostávat síly. Takže nakonec za 3:24. 

CH - Charita. Svůj první maraton jsem běžel pod křídly Diakonie, další dva pod pláštíkem Economie, která za mě startovné zatáhla a nic za to zatím nechtěla. Ačkoli je příjemné běžet zadarmo, z toho, že moje peníze půjdou na dobrou věc (jen částečně, větší část jde do jiných kapes), jsem měl lepší pocit. Ale ne zas takový, abych jim jen tak sám od sebe ty tři tisíce poslal. Jsem tedy špatný člověk, ale ne zas tak špatný, abych si to neuvědomoval.

I - Impulse. Moje boty se jmenují Altra Impulse, vypadají jako modro-žluté ploutve a i jejich nákup pár dní před závodem byl poměrně impulzivní. Upřímný obchodní název tohoto výrobku by měl být Otlačený Nárt.

J - Jiné boty. Samozřejmě bych si mohl vzít i starší pár značky Saucony, které mají v katalogu interní označení Rozedřená Pata. To rozhodování bych vám nepřál.

K - Kompenzace. Nedostatek čehokoli je perfektní pobídkou k tomu, aby člověk začal běhat. Kupříkladu pro mě byl ten správný impuls, když mi před lety ukradli kolo a já neměl dost peněz na nové.

L - Libeňský most. Běží se po něm dvakrát a nesmí se moc dupat, aby se nepropadl. Leží na 37. kilometru závodu, tedy v místech, kde řada závodníků naráží na své vlastní zdi. Tuhle část vyhledávají jen otrlí diváci s různými dekadentními úchylkami.

M - Maruška. Na Národní třídě se vidíme poprvé, cupitá podél hrazení. Tak jako pokaždé na mě volá, že běžím moc rychle. "Už tam skoro jsi, už jen jeden Krčák," povzbuzuje potom deset kilometrů před cílem, narážejíc na tradiční, léty prověřený okruh skrz voňavý les a pěkné cestičky, kde blažený člověk potká srnky a zajíce, ne žádné dlažební kostky a křeče. Zasním se a na chvilku to funguje. Maruška bude muset po závodě absorbovat spoustu nezajímavých postřehů a skuhrání. A jejím úkolem je mě přemluvit, abych se na to příště vykašlal. Nebo abych o tom aspoň přemýšlel.

N - Nohy. Není to překvapivě to, co dostane nejvíc zabrat. Horší je, když bolí vůle.

O - Oběd. Sním obrovský talíř mexického chilli a k tomu dva odpudivé zákusky z místní cukrárny. A banány a pomeranče nechci dlouho vidět.

P - Pařížská. Nejhezčí část závodu, cílová rovinka. Hodně se tu fandí a modrý koberec na obzoru se zvětšuje každým krokem. Pak si můžete navíc koupit i kabelku anebo šperk.

Q - Kvalita. Pokud by expert analyzoval můj výkon, seznal by, že ta mi ke konci trochu chyběla. Asi by mi vytkl i to, že jsem se občas na občerstvovačce zastavil a předstíral, že si dlouze vybírám mezi desítkami stejných kelímků vody. Ve skutečnosti jsem prostě potřeboval chvilku jít.

R - Radost. Její nejintenzivnější fáze je hrozně krátká, nastává krok za cílem hned po zamáčknutí hodinek a trvá obvykle do prvního marného pokusu o další krok. Ale stojí to za to.

S - Strakonická. Dálnice mezi 26. a 31. kilometrem, na níž není nic, jen v dálce lze pozorovat billboard. V těchto místech se každoročně můj do té doby celkem rytmický běh stává vadným a rychle vadne a vkrádá se malomyslnost. Nejméně oblíbený úsek.

T - Táta. Je neskutečný, zvládá jednou rukou fandit a druhou fotit. Na triku má motivační nápis ROCKY - tuším, že to má nějakým způsobem odkazovat ke mně. K tomu se v pražské MHD ochromené závodem rychle orientuje a s pomocí schématu trasy se v předstihu dokáže vždy přesunout přesně tam, kudy v blízké době poběžím. Toho samého otce tak během závodu vidím několikrát a na rozdíl ode mě nemění tvar ani skupenství.

U - U Husákova ticha. Na 39. kilometru před Těšnovským tunelem se s tátou loučíme. Uděluje mi poslední povzbudivá slova a taktické pokyny do finiše a mizí v metru. Tunelem se běží dvakrát, nejdřív asi na desátém kilometru, pak až těsně před koncem. A zajímavé je, že se mezi těmi dvěma setkáními asi desetinásobně prodlouží. Když jsem konečně napodruhé proběhl skrz a blížil se k nemocnici Na Františku, začal jeden ze soupeřů zpívat Auld Lang Syne. Asi to byl Skot.

V - Vodiči. Pánové s vlajkou, tahouni, motivátoři i srandisti. Deset kilometrů, po něž jsem se jich držel, uteklo nejrychleji. Pak mi nemilosrdně zdrhli na Strakonické a s nimi i vysněný čas 3:15.

W - www.runczech.com. Tam se můžete přihlásit na maraton, pokud to na těch nepřehledných stránkách někde najdete.

X - X (tvar nohou). Pro běh na delší vzdálenosti je takový tvar nevhodný, dejte na mě. Ošoupete si o sebe kolena a dost to bolí.

Y - Tvrdé Y. Přece si v metru po závodě nebudu sedat. Radši budu stát jako tvrdé Y nad jediným volným místem. Je nás tam takových několik. Koukáme na sebe, ale všichni to vydržíme, protože jsme přeci vytrvalci.

Z - Znovu? Zase za rok? Asi jo. Asi určitě.

text Řízek, foto táta