Představa Berlína se v sedm ráno zdála býti relativně daleká, a tak jsme si cestu zpříjemňovali tak, jak to umíme. Každý trošku jinak a přesto všichni spolu. Kája obdivem k soudobým dějinám, já focením na mobil, Vlastík bratry Nedvědy, Lukáš řízením, Péťa soustředěním před velkolepou návštěvou olympijského stadionu, Luboš bavením ostatních a Tomáš pozorováním toho, co se v tom autě děje.
Cesta nakonec uběhla rychle a my jsme konečně vystoupili tam, kde se psaly před více než 80 lety dějiny, které nám přibližoval Kajetán - a to jak slovně, tak i názorně. Berlínský olympijský stadion, který hostil hry roku 1936, vypadal opravdu velikášsky.
Po prvním obdivování jsme vyrazili do centra, kde jsme pokračovali v prohlídce Berlína. Braniborská brána, Bundestag, Alexanderplatz - to vše neuniklo našim zrakům. Berlín je opravdu krásně město.
Při poznávání Berlína jsme stihli pár občerstvovaček, viděli demonstraci a nakonec se i vrátili včas na stadion.
Atmosféra na stadionu byla strhující, 43 tisíc převážně německých fanoušků dodávalo zápasu šmrnc. Lukáš si už v autě přál výsledek 0:0, ale přepočítal se.
Bohužel ne o tolik, o kolik by si přála většina fanoušků. Hertha vyhrála 1:0. Bylo příjemné, že se na tomto výsledku přímo podílel Dariďáč, jeho centr využil Ibiševič a Hertha mohla slavit.
Jako třešnička na dortu byl příslib nás všech, že naše příští fotbalová fanouškovská štace bude Londýn či Barcelona. Chcete další důkaz, že máme rádi fotbal?
text Vašek, foto Řízek a V.
.JPG)
Žádné komentáře:
Okomentovat