KINO ŽIJE

Radotínské kino prošlo přes léto brutální přestavbou, kterou by s trochou nadsázky bylo možné označit téměř za reinkarnaci. Od hajzlíků po plátno, všechno je v něm teď digitální, protože si někdo konečně uvědomil, že to tak mají všichni. Onehdy jsme to vše vyrazili otestovat.

S přáteli jsme se tedy jednoho večera sešli před budovou, jež prý svému účelu slouží už od roku 1926 a mívalo i srandovní názvy Bio Radio a Kino Jas. (Více se dá najít tady). Teď před ním v hloučcích postávala polovina okolí a opozdilý Ondřej neměl kde zaparkovat.

Ruku v ruce s letní rekonstrukcí dříve pouze víkendově hrající biograf rozšířil produkci i na některé všední dny. A asi díky digitálu obohatilo program o čerstvé americké blockbustery i o tuzemské novinky.

Daní za to je cena za lupen, která se z lidových sedmi pětek vyšplhala někam lehce pod multiplexové pálky. Ale to se tak nějak dalo tušit. Navíc postižení mají slevu (na dočasně postižené se bohužel nevztahuje, škoda).

Šli jsme na Muže v naději. Analogový zůstal jen legendárně nepříjemný promítač, i ten ale byl jak vyměněný -usmíval se a po skončení se každého ptal, jak se jim ve vytuněném kině líbí. Útulný sál byl plný asi ze dvou třetin, zvuk i obraz byly digitálně v pohodě.

Zato film děsně blbý, avšak lidi se smáli. Já ten Vejdělkův srozumitelně komerční humor nějak moc nemusím (dostalo mě jen, když slepec deklamuje, že to v žádném případě nebyla láska na první pohled). Jinak je k nevíře, že se z pouhé myšlenky "buďte všichni nevěrní a dobře se vám povede, i do vaší hospody budou najednou chodit lidi, protože to poznají" dá vytěžit celovečerní a určitě i úspěšný film. Nicméně že to bude blbé, jsme věděli, šli jsme se spíš mrknout na to nové kino.

Co s kvalitně načatým večerem? Rozhodli jsme se bez pozvání navézt k cyklistovi Milanovi, který pořádal takový domácí večírek, třebaže původně ne pro nás. Šli jsme přes celý širý Radotín. Trochu jsme mu prohlédli bar, zkonstatovali, že to tam mají hezké, a vyzkoušeli fotbálek. My, kteří bydlíme v opravdové Praze, jsme se pak odbelhali na poslední vlak.

text a mobilní fotky Řízek