PRÁVNÍK MEZI LABUTĚMI

O závodě pro všestranné muže a pár žen

text Kubča, fotky Péťa a Řízek

Co mají společného vyplašené labutě na jezeru Chmelař a vyplašení turisté na úzkých pěšinách v CHKO Kokořínsko? Minimálně to, že se museli poslední srpnovou sobotu vyhýbat účastníkům 16. Úštěckého triatlonu.



Naštěstí pro nás, kteří jsme se nechali zlákat ke kilometru plavání, 42 km jízdy na horských kolech a 5 km běhu, se labutě i turisté vyhýbali úspěšně. Největší nástrahou nám tak byla schopnost orientace.



Cyklistická část totiž nebyla v terénu značená, jelo se podle mapy po turistických trasách a po kontrolních stanovištích. Za jejich rozmístění zaslouží organizátoři zvláštní pochvalu. Trasa byla krásná a opravdu terénní, nabídla písek, vodu, bahno, kameny, ba až skalky, takže jsem chvílemi rád opustil sedlo a klusal vedle kola.



Dokonce i místní obyvatelé se tvářili chápavě a přívětivě, když jsem na ně pořvával, kudy že ta turistická značka vede dál. Když jsem měl za sebou i běžecké kolečko kolem jezera a v cíli mě přivítali rychlejší soupeři, věděl jsem, že teď už nás čeká jen společensko-gastronomická část víkendového programu.



Vyhlašování vítězů předčilo olympijské ceremonie a grilované maso a utopenci chutnalo stejně dobře i těm, co závod nedojeli. Večerní debaty podkreslovalo vystoupení místních umělců, které se neslo z nedaleké zábavy pod širým nebem a lze říci, že svou úrovní odpovídala některým opakovaně probíraným tématům.



V neděli už jen rozloučení a cesta domů zpříjemněná vložkou à la Need for Speed a dýdžejem Náhodný výběr, jehož vynalézavost ocenili všichni členové posádky.



Aby bylo jasné, proč si provozovatel těchto stránek vyžádal příspěvek o úštěckém triatlonu, musím ještě zmínit, že právě on se stal letošním vítězem.



Příštímu ročníku zdar!

Jakub - Kubča