Za všechny body
text Venál a foto Řízek
Jak tomu poslední dobou bývá, náš tábor má několikero vrcholů. Jedním z vrcholů se za poslední dva roky stal mimo jiné i soft. Tato turnajová bitva, ve které bratr nezná bratra a sestra nezná sestru, je, dle mého názoru, každý rok čím dál tím lepší, napínavější a vyrovnanější. Letos tomu nebylo jinak.
Ovšem letos se ne a ne s holkama srazit na datu. Dalo to opravdu dost práce, abychom se navzájem sehnali. Vždy to na něčem kikslo, většinou za to mohlo nepřející počasí, či absence kvůli vícedenním výletům atp.
Začátek zápasů dost ovlivnilo, že se někteří vedoucí mohli do svých týmu připojit až po prvních odehraných zápasech, tak jako tomu bylo třebas v případě moji maličkosti a Mildy. Po prvních úspěšných hrách, kdy na týmech bylo vidět jejich nasazení, se pomalu a jistě přikradly i první prohry. To mělo za následek - věřte nebo ne - taktické porady prakticky při každé výměně. Je lepší meta zdarma, nebo ho nechat odpálit? Já jsem měl tu smůlu, že většina nadhazovačů stojící naproti mně mě trefila, tudíž jsem měl metu zdarma.
Naštěstí jsme měli možnost spatřit i krásné odpaly v podání Matěje či Zyrteka nebo Petra. Jak se hra krátila, emoce byly na všech třech stranách více u moci. Naštěstí vše bylo v mezích fair play. Nejúspěšnější tým měl na svém kontě dvě výhry, jednu remízu a jednu porážku, což je podle mě docela solidní bilance. Ostatní týmy zde raději nebudu zmiňovat.
Co vám ale prozradit mohu, z vedoucích kluků nikdo nebyl v onom vítězném týmu. Tak snad se za rok zlepšíme. Mějte se a na softu zase někdy. Sportu zdar a turisťáckému softu zvlášť.
Žádné komentáře:
Okomentovat