Tak co to bylo tentokrát?
Race Through Poland. Asi 1600 kilometrů přes české hory na silničce na těžko.
Dobře, to zní svým způsobem jako zábava. Ale co to má, u všech čertů, společného s Polskem?
Pořádají to Poláci už sedmým rokem a pokaždé se jede jinudy. Působí to tedy dojmem, že jim došlo Polsko.
Začínalo to ve Stolových horách, pak jsme se přesunuli do Jizerek, potom do Krušných, na Šumavu, pak na chvilku do Jeseníků a pak zpátky na start.
Jak tě takováhle věc vůbec napadne? To nemůžeš chvilku sedět doma na zadku? Maraton ti nestačil?
Tak nenapadlo to mě. Řekli mi o tom kluci z Děkanky, kteří už se dvakrát zúčastnili. Zaujalo mě to, a tak jsem se zeptal doma, co by na to řekli, a...
... určitě byli nadšeni.
No, Maruška mi řekla, ať si dělám, co chci. Což se dá samozřejmě interpretovat různě.
Podle mě dost záleží na tónu, kterým se to řekne. Ale spíš bych si to překládal tak, jakože z toho neměla radost.
Na tom asi něco je. Každopádně jsem se začal chystat.
Jelo se na silničních kolech, ale nejspíš přes řadu kopců a hor. Takže to asi nějakou dobu trvalo. Možná to bude jeden z těch důvodů, proč tyhle tvoje akce nejsou moc populární.
Ano. Vítězi to trvalo přes tři dny. Nejlepšímu Čechovi, což jsem byl shodou řady okolností já, pět dní a pět hodin. Jelo to asi 140 lidí a dojela jich zhruba půlka.
A to se jakože jede celé v kuse, nebo se může někde zastavit na obídek a spinkání?
Takhle, to má každý trochu jinak. Jsou tam borci, kteří jedou prakticky nonstop - třeba s vítězným Švýcarem (fajn kluk, i když zrzavej) jsem se v cíli krátce bavil a on říkal, že nespal vůbec, akorát první noc mu už tělo řeklo, že toho má dost. Takže si chvilku odpočinul, což mi říkal takovým omluvným způsobem, jako by to doteď považoval za svoje selhání.
Já jsem naopak zastáncem taktiky, že spíš jedu rychleji, ale zase často stavím na kafíčko a kebab a chodím dřív spát, nesnáším jezdění v noci. Ráno si pak přivstanu a ideálně vyrážím třeba ve čtyři. Tentokrát jsem měl ale se spaním dlouho problém: první noc jsem se pokoušel usnout venku v zimě neúspěšně a ani druhou noc jsem se nevyspal.
Na konec května bylo minulý týden poměrně chladno a deštivo, ne?
Říkáš to naprosto přesně. Ukázalo se, že ne vše, co je prezentováno jako nepromokavé, takové ve skutečnosti je. Na druhou stranu, asi by to počasí mohlo být i horší, ale ne o moc. Hodně času jsem strávil v různých návlecích.
Co se ti na trase nejvíc líbilo?
Obecně první půlka výletu, dokud mě nic moc nebolelo. Hezké a pestré mi přišly Jizerky i Krušné hory, bohužel jsem z nich vinou mlhy a mraků moc neviděl. Ale stejně jsem většinu času zíral do navigace.
Co jsi tam viděl tak zásadního?
Tak hlavně jsem koukal na cestu, ale sledoval jsem i jiné veličiny, co mi navigace nabízí. Třeba Hill Climb Pro ti graficky ukazuje, kolik už jsi ukousnul z kopce a jak to ještě bude prudké, což je úplně super. Hlídal jsem si třeba i kadenci, abych moc nezatěžoval nohy. Stejně mám teď celkem problémy s kolenem.
Jsi celkově známý jako bolestínek. Co dalšího tě trápilo?
Zhruba od Vysočiny jsem bojoval s unaveným krkem. Nechtělo se mu už držet hlavu vzhůru. Ale dalo se s tím nějak jet, i když pomaleji.
Co se ti naopak nelíbilo?
Dlouhý přejezd mezi Šumavou a Jeseníky byl psychicky velmi náročný. Před Jihlavou byly i hnusné silnice. Antimiss mezi silnicemi byla však ta před Kadaní kolem Tušimic, kde mi přišlo, že byla i největší koncentrace debilů za volantem. Tam jsem se regulérně bál, že mě někdo z těch degenů sejme.
Co ta samomluva na konci? Co mi k tomu řekneš?
No, pod Pradědem jsem trochu vykročil z komfortní zóny. Místo abych zůstal v teple a blahobytu na Švýcárně do rána, pokusil se pár hodin spát a zbytek závodu dojel svým klasickým způsobem, rozhodl jsem se to docvaknout a vyrazil jsem o půlnoci s tím, že bych rád někdy během rána byl v cíli - zbývalo asi 130 kilometrů.
Jenže z únavy jsem začal potmě dělat hrozné blbosti. Přestávaly mi svítit blikačky a světla a všechno mi padalo, rozerval jsem nějaké věci, ztrácel jsem se, a jak jsem tam byl úplně sám, nahlas jsem si nadával a pak jsem si zpíval. No a pak tam byla ta scénka s liškou...
To mě zajímá.
Napsal jsem to do dlouhé reportáže do Deníku N, tak si to tam můžeš přečíst. Ale v kostce šlo o to, že jsem si dával krátkou pauzu, kterou mi narušila liška. Začala mi žrát moje dobroty, a dokonce okusovat elektroniku a bidony...
Proč je to proboha za paywallem? Myslím, že podobné zásadní texty by měly být dostupné všem.
Tak ono to něco stojí dělat kvalitní noviny. A kupovat si nesmysly na cyklistické závody a tak.
text a fotky Řízek
