úterý 10. března 2015

POLOMÁČENÝ KOCOUR

Kdyby náš kocour uměl mluvit aspoň tak jako současná primátorka Prahy, nazval by nás nejspíš debily. Jednou za čas totiž zvířeti nařídíme koupel. Jenže téměř každý ví, že jak kabely v tunelu Blanka, tak černé kočky vodu nevyhledávají. Spíš naopak. Vznikají z toho pak nepříjemné, podrápané situace.

Na internetu existují návody na koupání koček. Zpravidla by se podle odborníků tato zvířata měla mýt před výstavami, jak jsme se dočetli. Ovšem na situace, kdy nevýstavní (přesto krásné) zvíře poněkud smrdí, manuály nepamatují. Zato doporučují kočku nestresovat a po skončení ji vysušit fénem, což ji samozřejmě určitě nevystresuje.

S kocourem Pepanem je to čím dál složitější, protože je to učenlivý prevít. A zpravidla pozná, co se na něj chystá. Před cestou automobilem třeba neomylně zaleze pod postel jak Němci do krytu. Že se z práce vrací jeho panička, odhalí se zachrastěním klíčů v domovních dveřích (tedy o čtyři patra níže), možná i dříve, jen mi to nechce vyzradit.

Takže i tuhle trapnou boudu ihned prokoukl.

Návod radí, že koupat by měly dvě osoby, a v tom se nedá než souhlasit. Vlastně ne, chtělo by to ještě jednoho psychologa a dva až tři siláky. Maruška napouští trochu vlažné vody s naředěným šamponem pro dlouhosrsté psy (s prošlou trvanlivostí) do vany a konejší. Já v roli zlého policajta z kocoura nejprve vyrábím polomáčenku. Jenže se nám nedaří vyvrátit Pepanovo přesvědčení, že už nás po téměř sedmi letech přestal bavit, a že jsme se ho proto rozhodli utopit. Dosud polosuchá šelma bryskně odhaluje slabé místo (můj úchop) a šplhá pryč z nenáviděné vany. Objevují se první šrámy na hrudi chovatele; ještě hlubší jsou ty ve vztahu zvířete s jeho domnělým pánem.

Maruška dále konejší a pouští sprchu. Pepanova zuřivost narůstá, začíná šermovat packami. Velmi správně manuál doporučoval tvorovi ostříhat drápky - což je ovšem další činnost, kterou Pepan nenávidí podobně jako alobal, koně a vysavač, tudíž jsme mu je nechali. Nakonec sprchuje žena mě s kocourem v náručí, rozuměj s drápy zarytými do mé mocné hrudi. Mě nikdo nekonejší. Po nezbytném osušení a granulové kompenzaci za všechna ta příkoří nastává druhá část očisty - ta individuální. Uražený kocour zalézá do ústraní a vlastnoručně a vlastnoslinně se zbavuje těch prošlých chemických sajrajtů.

V půl desáté večer, asi hodinu a půl po koupeli, Pepan na chvíli přerušil olizování a hodil po mně zlým pohledem. Bylo v něm asi tohle: "Jsi debil, ke všemu ještě s podrápaným nosem a okem."

text a foto Řízek

P.S. Dodatečně ještě soundtrack k dnešnímu článku: http://youtu.be/CJMp3yPtzEE

Žádné komentáře:

Okomentovat