VYFOUKAT A VYSMÁT

Na týden takovým fotografem
text a fotky Řízek

Fotky se mi na týden vměstnaly do života a způsobily, že toho stíhám ještě méně, než jsem zvyklý. Ovšem na druhou stranu, fotoaparát, závěrka, spoušť, ba ani zkřehlé prsty nezahálí. Zapsal jsem se totiž na fotografický workshop, který se s francouzským válečným fotografem Patrickem Chauvelem koná u nás na škole. A tak fotím, tedy jsem.

A jelikož toho pan Chauvel ve válkách již jistě mnoho prožil a vytrpěl, a je tedy dostatečně otrlý, zvolil jsem si ke zpracování téma Hanspaulská liga. Kdo mě zná a koho zde nudí periodicky se opakující litanie nad dalšími prohrami našeho milého FC Forejt doprovázené vždy velmi podobnými fotkami, tak jistě odtuší, že tohle mi fakt jde. Nechtělo se mi vstupovat do jiné než vyzkoušené řeky, třebaže mé téma i zpracování v konkurenci ostatních workshoppujících fotografů připadá takové fádní a šedé.


Borci totiž fotí třeba život na koleji Hvězda, stanici metra Muzeum, jeden den s feťákem (což je vlastně všechno podobné), nějakou tu gymnastiku na koních, kavárnu pro blázny, babičku malířku anebo výlov rybníka. (V té souvislosti mě napadlo další klasicky české téma sbírání hub, ale na to už není klima.) Zkrátka samá nosná a sociálně kritická témata.

Prostě je to inspirativní kurz. Šedovlasý fotograf má jiskru, charisma a pochopení, fotky si prohlédne, nad některou se dokonce i rozhovoří. Nad mými zatím nikoli, ale stejně bychom si moc nepokecali, s mou nulovou francouzštinou.


Takový workshop je prima z několika důvodů. Předně je za něj spousta kreditů, a ty se vždycky hodí, ovšem také skýtá možnost vyzkoušet jiné aparáty a zajímavé objektivy. Jeden z nich jsem včera otestoval při foukané našich táborníků a při reakcích mých kolegů na nejnovější zprávu oddílového bulváru.

A pak jsem zase vyrazil snímat naducané fotbalisty při divokých kreacích jejich vášnivého hanspaulského tance. Až bude hotovo, rád se pochlubím.