středa 28. dubna 2021

ARTROGRAFIE

Málem jsem zapomněl, jaké to je
  • zabalit si do batohu pyžamo, pantofle, ručník, kartáček na zuby a kartičku pojištěnce;
  • nalačno vyrazit místo do pracovny k počítači autobusem do nemocnice a ze samého vzrušení si nekoupit jízdenku;
  • až na místě zjistit, že jsem si nevzal ani ručník, ani ten kartáček, koneckonců ani ty pantofle a pyžamo, ale mám knížku;
  • vyfasovat jednorázové holítko, pokoj se dvěma postelemi, sprchou a záchodem s nouzovým tlačítkem a hlaholícího spolubydlícího z Vysočiny;
  • po sprše se utřít náhradním trikem;
  • cítit, jak rukou protéká chladivá tekutina z infuze;
  • dvě hodiny zírat na vypnutou televizi a na ručičky hodin na stěně;
  • cítit se trapně, když mě drobné ženy převážejí na sál, třebaže mohu chodit, byť by v takovém případě bylo lepší, kdybych se předtím oblékl;
  • koukat do lamp na stropě sálu, protože primářovi se protáhla předchozí "totálka";
  • být zaskočen dotazem, jakou k tomu chci pustit muziku;
  • koukat do lamp na stropě sálu a poslouchat nakonec Creep od Radiohead;
  • podnapile usínat při Nirvaně, kde ta se tam vzala, netuším;
  • podnapile se probudit v posteli s nejasně provinilým pocitem, který zesílil při pohledu na zjevně trochu nasraný personál;
  • nemoci si vzpomenout, co jsem jim to při probouzení z narkózy vykládal;
  • nevědět nic, mít hlad a koukat na hodiny;
  • pít černý nesladký čaj z termosky, koukat na hodiny a prohlížet si na mobilu fotky mimina, dokud se mi nevybil;
  • když se člověku stýská;
  • přemýšlet, jak se stýská lidem, kteří v nemocnici mají strávit i delší období, než je 24 hodin;
  • dostat k večeři dva rohlíky, máslo, žervé a pomeranč a sníst to za tři a půl minuty (namazat si rohlíky tlustě máslem, pak lžičkou sníst samotné žervé a jako dezert pomeranč);
  • objevit tajnou chodbu k automatu na bagety a čokolády, zaplaťpánbů;
  • být probuzen v pět ráno, protože je právě teď nutně potřeba změřit tlak;
  • dostat k snídani dva chleby a žervé;
  • nestihnout se doktora, který se na mě po zákroku přišel podívat, pořádně na nic zeptat;
  • přesto si navodit nejasný pocit, že všechno bude brzo dobrý;

  • běžet, aniž by mě cokoli bolelo. Ale brzy určitě zas budu.
text a foto Řízek

Žádné komentáře:

Okomentovat