Je tomu už nějakej - konkrétně jeden - pátek, co jsem byl
Řízkem požádán o sepsání tohoto článku o tamtom výletě. Tak tady je.
Je už jaro a tak by bylo nefér vůči našim bicyklům, aby jen
netečně stály doma. Proto jsme minulou sobotu s klukama vyrazili na prímovej
vejlet po brdských hřebenech. A udělali jsme dobře. Mimoto, že si například Řízek
asi po kilometru jízdy nacvičil vyměňování duše (kterou jsem mu mimochodem
koupil, takže by byl beze mě nahranej), jsme zažili i další dobrodružství. Ale
hezky popořadě.
Výhled z Plešivce na bouřku |
Oficiálně jsme vyráželi ze Všenor. Ti línější z nás se tam
dopravili vlakem, ostřílenější borci šlapali už z Radotína či dokonce
z Prahy! Naše cesta vedla spletitými cestičkami (ale hlavně strašným
krpálem!) směrem na hřebeny poblíž Kytína, kde jsme se zastavili
v sympatické trampské hospodě na povinnné dočerpání energie.
Dále jsme
pokračovali víceméně po hřebeni, ale neřeknu vám přesně kudy. Pro bližší info
kontaktujte Řízka, který celou cestu zaznamenával svým mobilním kardiostimulátorem
a na každé odbočce naši polohu kontroloval. Zdálo se mi, že to některým dokonce
lezlo na nervy, ale třeba se mýlím…
Počasí bylo nádherné a pokud nám zrovna ve stoupáních
nezlobily přehazovačky, tak cesta ubíhala docela svižně. Asi po padesáti
kilometrech jsme se po náročné vrcholové prémii dostali až do „cíle“ naší
trasy, na kopec Plešivec. Za odměnu jsme si vychutnali výhled na krásnou
krajinu a bouřkové mraky, které se na nás nezadržitelně valily.
První část výletu, jak jej zaznamenaly senzory. Zbytek najdete zde |
No co, přeci
nebude celej den hezky. Bez zbytečného otálení jsme nasedli na kola a začali ukusovat posledních dvacet kiláků na
Karlštejn. Až na super sjezd z Plešivce vedla cesta bohužel po silnici.
V autě by to bylo asi o něčem jiném – pěkná silnice, vesničky, pohodička, ale naše bicykly měly na tento povrch mírně řečeno nevhodné obutí, takže to bylo takové závěrečné utrpení. Odměnou nám akorát byla sice levná a velká, ale hnusná točená zmrzka před sjezdem na vlak.
V autě by to bylo asi o něčem jiném – pěkná silnice, vesničky, pohodička, ale naše bicykly měly na tento povrch mírně řečeno nevhodné obutí, takže to bylo takové závěrečné utrpení. Odměnou nám akorát byla sice levná a velká, ale hnusná točená zmrzka před sjezdem na vlak.
Výlet byl super, takže pojeď příště taky. Ještě bych měl
napsat, kdo všechno s námi jel, takže: Petr, Milan, Milan, Řízek, Jirka a
Ivoš.
text Petr, mobilní fotky Petr a Řízek, mapka endomondo.com
Žádné komentáře:
Okomentovat