pondělí 23. dubna 2012

PŘÍŠTĚ ZASE VYHRAJEME

Vítězná vlna, na které se po minulém zápase vznášel FC Forejt, byla nakonec jen taková vlnka, jako když na klidnou hladinu rybníka dosedne list ze stromu nebo když někde pod hladinou kapr rozhýbe svou ploutev. Ve třetím kole náš tým naopak chybně navázal na první letošní duel a opět prohrál 0:3.

Nevím, co vykoumali kolegové při pozápasovém hodnocení v čínské restauraci, kam nejlepší muž minulého utkání Luboš (na snímku) zrovna mířil, podle mého však ubohý výsledek zapříčinil hlavně náš tristní útok a brutální produktivita soupeře (rozuměj náš děravý brankář).

Taky nám moc nepomohlo, že jsme se v Záběhlicích sešli na poslední chvíli a opět nebylo moc jasné, kde a co má kdo hrát. A že jsme hned, jakmile to bylo možné, dostali gól po sice pohledné a přímočaré, nicméně dosti náhodné akci. Ne, že by se mi to za deset let, co hrajeme hanspaulku, stalo poprvé, ale pokaždé to naštve, destabilizuje a rozhodí.

Tým Sme moc přitom podle mého byl mnohem hratelnější než ty další dva, jež nám dosud letos los přihrál. Ve středu hřiště jsme jim v pohodě stačili, ani v obraně nás moc netlačili. Když budu hodně skromný, na remízu to bylo.

Občas jsme si to docela pěkně rozehráli a vypadalo to z dálky i jako fotbal. Jenže naše kombinace se pokaždé rozpadly kousek před pokutovým územím, a tak jsme si za celý zápas nevytvořili vůbec žádné šance. A nepočítám-li dvě slabé hlavičky a snad i mou propagační ránu z výkopu, ani jsme nevystřelili mezi tyče. Takže se chlapík na druhé straně na čisté konto opravdu moc nenadřel. Vlasta nadával, že mu nikdo nepřihraje a Matyáš svoje nadějné kličkování pokaždé přehnal. Péťa mohl být slavný, kdyby nemířil vedle a to bylo tak nějak vše.

Mít trochu štěstí, mohlo to však být ještě drama. Na začátku druhého poločasu jsme možná malinko zatlačili a vytvořili aspoň pár závarů. Jenže pak jsem po Alexově selhání ne zrovna šťastně vyřešil situaci jeden na jednoho, jak s ohledem na výsledek, tak i kvůli kotníku, který mě v rozhodující moment nepodržel. A bylo to 0:2 a představa, že bychom zápas otočili, když jsme doteď nic nevymysleli, byla v tu chvíli hodně divoká - a jak se ukázalo, opravdu nereálná.

A třetí gól, ten byl tedy hodně trapný a jde na můj vrub, a tak tu onu hanbu nebudu blížeji rozpitvávat, ale upřímně řečeno, to už bylo celkem jedno. Nicméně dostat 3 góly ze čtyř střel není úplně dobrá bilance.

Pozitivní ale bylo, že se nikdo vážněji nezranil a že na rozdíl od Sparty nám tahle prohra nepřibouchla dveře do miliardářské Ligy mistrů, takže to tolik nevadí. A navíc, každý primitiv z našich dosavadních výsledků 0:3, 6:2 a 0:3 pohodlně dovodí, jak to dopadne příště. Takže je nač se těšit.

text a mobilní fotka Řízek

Žádné komentáře:

Okomentovat