FC FOREJTALONA JEŠTĚ NE

Po zimní přestávce jsme se opět dostali na zelené umělé pažity, abychom se pokusili opětovně vrátit do sedmé nejvyšší ligy. Fotbalové dostaveníčko se tentokráte uskutečnilo na Jižním Městě na Mikulovce, kde se naším šedesátiminutovým osudem stalo hřiště číslo 2. A dopadlo to jak? Pragochmel Blšany B - FC Forejt 3:0...

Začátek utkání nás zastihl po velice solidním předzápasovém rozcvičení v dobré formě. Naordinovaná taktika se ze začátku relativně dařila a my jsem si byli schopni vytvářet zárodky šancí. To netrvalo ovšem úplně dlouho a inkasovali jsme první branku.

Po zvýšení úsilí se první šance dostavily, Vlastíkovi chyběl krok a Matyáš si rovnal balon, až ho přerovnal a ani nevystřelil.

Jak říká klasik: “Nedáš - dostaneš.“ Po autovém vhazování si ideálně naběhl soupeřův ryšavý útočník a volejem do šibenice uzavřel poločasové skóre na 2:0. Vlastík jako bránící hráč bohužel tuto situaci vůbec nezvládl, ovšem musím říct, že jeho rozbor, proč nebránil a proč padl gól, byl vskutku bravurní.

Po otočce jsme zvýšili tempo, jednoznačně největší podíl na tom měl velmi aktivní Marťas, který již v průběhu prvního poločasu nastřelil soupeřovi tyčku.

Bohužel ani tato naše snaha nevadla ke kýženému vstřelení branky a ještě jednu jsme inkasovali.

Zápas jsem neodehráli špatný, utkání mělo spád, dali jsme tři tyčky, do šancí jsem se dostali. Ovšem bez gólu to holt nejde.

Někdy bychom snad měli míň mezi sebou diskutovat a soustředit se na hru, ale to tu bylo, je a asi i bude.

written by Václav Špirek, mobilní fotky kapitána a jeho oveček Řízek