UDĚLALI JSTE CHYBU!

Čtrnáctkrát ne
text a foto Řízek

Jsem příznivcem jakýchkoli last minute akcí a jejich nadšeným propagátorem. Vždyť prakticky každá nevšední úchylka ze stereotypu plánování přece každému nutně musí přijít vhod. Proto by mi asi ani nepřišlo divné, kdyby mi někdo ve středu ráno poslal esemesku, jestli nechci jet ve čtvrtek odpoledne na pár dní do Rakouska lyžovat. Naopak bych okamžitě odpovídal - čím stručněji, tím lépe - jen aby mě náhodou nikdo nepředběhl!

Čtrnácti jedincům Rakousko na poslední chvíli zas tak skvělý nápad nepřišlo. Ty osoby jsem pečlivě vybral (dobře, pár z nich tam bylo trochu z nouze) ze svého telefonního seznamu a v zoufalé snaze zaplnit aspoň nějaké volné místo v mém zdánlivě nevyhnutelně prázdném autě jsem jim odeslal zvací dopis čítající necelých 160 znaků. Pojeď na hory s Řízkem. Cena mírná, společnost vynikající, nebo tak něco. Čtrnáctkrát jsem byl s nezbytnou slušností téměř okamžitě odmítnut. Teda třináctkrát. Jedno odmítnutí bylo ještě zajímavější, ale o Honzovi i Hukovi jsem tu před časem psal, navíc Sparta dneska vypadla, takže pojďme dál.

Do Rakouska jsem nakonec vyrazil, třebaže mé auto zůstalo doma. Vešel jsem se k jiným. Svezl jsem se bavorákem - docela prima, ale felda je felda, víš co. Na horách jsem tak sice byl jediný, který s sebou neměl partnera, rodiče či zvířátko, avšak určitě to bylo lepší, než kdybych jich přivezl čtrnáct.

Protože partička, ke které jsem se slušně řečeno připojil, má ubytování a celkově organizaci až na detaily velmi zmáknuté, měli jsme se bezvadně. K večeři bylo možné pojídat jesetera, hovězí, salát, špíz a špecle, dokonce i zároveň, čehož jsem pochopitelně využil. Na svazích Katschbergu si pak bylo možné vybrat z větrného uplakaného pátku, který svými neurvalými poryvy neúprosně zavíral jednu lanovku za druhou, až pak na jediné sjezdovce zbyli už jen ti nejotrlejší - Češi; či z prosluněné soboty, kterou vyzdobilo dvacet čísel nového sněhu, který se v noci na sjezdovkách bůhvíodkud vzal. I zde jsem si vybral všechno.

To, že ještě prosluněnější neděle z prvotního plánu last minute zmizela, bylo právě vinou těch několika nezmáknutých detailů. Ale co. Aspoň jsem ušetřil za nocleh. Těch čtrnáct oslovených sice ušetřilo za tři a za velmi ledabyle využitou permici, ale zato neviděli to, co já. Padajícího Jirku, úžasnou šestikilometrovou červenou sjezdovku a v neposlední řadě bavorák zevnitř.