sobota 30. listopadu 2019

ZA KÁJOVU KOST!


Kevin se asi špatně vyspal, možná mu pak žena mu ráno vynadala, že má v pokoji bordel, auto mu někdo obtáhl klíčem a v práci ho patrně seřval šéf, debil, tak si to nějak odseděl a pak vyrazil na hanspaulku. Že všem ukáže.

A to se mu nepochybně povedlo.

O Matyášovi se dá říct leccos, ale určitě ne to, že by byl houžvička. Bylo proto trochu překvapivé sledovat, jak odražen plachtí na zábradlí u autové čáry. Ale to se Kevin teprve rozehříval.

Obránce Kuba měl za sebou dlouhou, exotickou dovolenou někde na jihu světa. S exoty se však člověk může snadno setkat i na Jižním Městě v Praze, stačí utkání poslední hanspaulské ligy. Teď se kolem něj seběhli kluci. V očích měl hrůzu a lapal po dechu – většina z nich poprvé viděla někoho, kdo tak činil doslova, bez nadsázky či potřeby dramatizace. Vůbec to nebyl hezký pohled. Zatímco jej odvádíme za čáru, má Kevin další zářez na pažbě.

Nebýt našeho frustrovaného hrdiny, nic moc by se v zápase nedělo. Lokomotiva DP, vedoucí tým soutěže, chce potvrdit už téměř jistý postup. Oproti tomu FC Forejt hraje tak, že nemá co ztratit. Na jeho body by prsty obou rukou bohatě stačily, přesto je favoritovi víc než důstojným soupeřem. Co mu chybí v šikovnosti, dohání důrazem. Ale žádná jatka to nejsou, je to s velkou dávkou fantazie takový ostrovní fotbal, jen mu chybějí góly, no a pak je tady Kevin.

Vypadá to, že jsme na něj trochu zapomněli, ale pořád tu je s námi. Teď bojuje s Kájou o míč u autové čáry někde na půlce hřiště. Míč už je pryč, ale co to? Kevin se napřáhne a do svého nynějšího soka se pustí pěstmi.

Jako by píchl do vosího hnízda. Zbylý Forejt se kolem něj okamžitě seběhne a létají z něj nadávky. Kájovi teče krev z úst a stěžuje si na bolest kolem klíční kosti. V tom šrumci pobíhá rozhodčí a tasí karty. Tomu, kterému teče červená, ukazuje žlutou, agresora posílá ze hřiště. Kevin kvapně odchází ("Tak se aspoň omluv, debile"), Kája odjíždí na pohotovost.

O pár okamžiků později rozhodčí překvapivě předčasně ukončuje zápas a tvrdí, že si to rozhodnutí obhájí. Rozdělí tím zbylé hráče na tři skupiny – Lokomotiva chce pochopitelně hrát dál, jde jí o postup, většina Forejtu s výrokem souhlasí, ze solidarity a z obavy vyhrocení zápasu je lepší to raději ukončit. Pár hráčů Forejtu váhá, jedním z nich jsem já, ironií osudu (běžný kapitán zůstal doma) kapitán.

Na rozdíl od zbytku účastníků jsem totiž podobnou situaci už zažil, a to v nezáviděníhodné pozici rozhodčího: před mnoha a mnoha lety jsme s kolegou Péťou předčasně ukončili jeden (z našeho pohledu velmi) vyhrocený zápas, vedeni celkem racionální úvahou, že je lepší skončit dřív, než se hráči pozabíjejí. Jenže fotbalový svaz byl jiného názoru: disciplinární komise, aniž nás pozvala nebo se nás ptala na názor, nařídila zápas dohrát.

A tak rozhodčímu říkám, že podle mého názoru excesy jednoho frustráta na storno zbytku zápasu nestačí. Sudí trvá na tom, že si svoje rozhodnutí obhájí. Zbylí hráči Lokomotivy jsou skleslí, ale po krátké debatě celkem převládá shoda na tom, že je moudré pro dnešek skončit a věnovat se něčemu bezpečnějšímu.

Kája má zlomenou klíční kost, naštěstí nijak komplikovaně. Ale hodně dlouho si nezahraje. Kevin hned týž večer pochopí, že sice všem ukázal a že si ho všichni budou nepochybně pamatovat, ale že by bylo namístě se aspoň omluvit a vymluvit. Píše několik dlouhých e-mailů. Kája si píše s právničkou Julií.

O necelé dva týdny později zasedne disciplinární komise. A udělá přesně to, co jsem čekal – nařídí zápas dohrát. Kevin u toho nebude, protože u toho ještě nebude rok (dostal zákaz). Trochu směšně působí poznámka, že hráč Kája začne dohrávané utkání se žlutou kartou, protože hráč Kája u toho rozhodně taky nebude.

Samotného Kevina by pak asi překvapilo, že způsobí totální rozvrat v FC Forejt. Neshodneme se v názoru v tom, jak se k půlzápasu postavit.

Radikální křídlo vedené opravdovým kapitánem Václavem je pro to, abychom projevili účast se zraněným kamarádem a natruc se nedostavili. Racionální křídlo vedené předsedou, tedy mnou, argumentuje, že bychom tím pomohli jen soupeři ke snadné kontumační výhře 6:0 a že lepší se pokusit symbolicky Káju pomstít výsledkem. Obě křídla si vyměňují dlouhé, nepříjemné esemesky. Padne hrozba rezignací. Pak se jedno křídlo trochu stydí, takže se omlouvá. Druhé křídlo pak telefonuje na svaz a nechá si vše vysvětlit. Podle soutěžního řádu... prostě se hraje, dokud to jde, napadení soupeře je červená karta, ale nic tím nekončí. Obě křídla se domluví, že spolu brzo půjdou běhat, což je něco jako dýmka míru.

Situaci však možná vyřeší třetí křídlo, tedy lidé, kteří by to třeba i přišli dohrát, ale termín se jim zoufale nehodí. Zatím jsme na soupisce tři, což by byl i na hanspaulku hodně malý fotbal.

Můžeme si tedy napsat různé druhy point:

1) Forejt se hrdinně a s pokřikem "Za Kájovu kost!" zakousne do soupeře a přesvědčivě zvítězí. Chleba levnější nebude, ale neskončíme v lize devátí, ale třeba osmí.
2) Forejt s pokřikem "Za Kájovu kost!" či bez něj trapně prohraje, zajde po zápase na pivo a bude řešit úplně jiné věci a bude v pohodě.
3) Forejt se nesejde.

Jedno poučení z toho určitě vyplývá už teď: Máte-li blbý den, buďte od té dobroty a nekažte ho i ostatním, seďte doma na zadku a nechoďte na hanspaulku. Dík!

text a foto Řízek

Žádné komentáře:

Okomentovat